V této kapitole eposu Caitanya-caritāmṛta zdůrazňuje Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī skutečnost, že Pána Caitanyu vedly k Jeho zjevení tři hlavní důvody. Prvním bylo vychutnat si roli Śrīmatī Rādhārāṇī, nejpřednĕjší partnerky, se kterou Śrī Kṛṣṇa sdílí svoji transcendentální lásku. Pán Kṛṣṇa je studnicí transcendentálních láskyplných výmĕn se Śrīmatī Rādhārāṇī, při nichž je Pán sám subjektem a Rādhārāṇī objektem. Takže Pán jako subjekt si chtĕl vychutnávat láskyplné nálady v postavení objektu, Rādhārāṇī.