Text 39
manuṣye racite nāre aiche grantha dhanya
vṛndāvana-dāsa-mukhe vaktā śrī-caitanya
manuṣye – lidská bytost; racite – sestavit; nāre – nemůže; aiche – takovou; grantha – knihu; dhanya – tak slavnou; vṛndāvana-dāsa – autor, Śrī Vṛndāvana dāsa Ṭhākura; mukhe – z jeho úst; vaktā – ten, kdo mluví; śrī-caitanya – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Téma této knihy je tak vznešené, že to vypadá, jako kdyby skrze dílo Śrī Vṛndāvana dāse Ṭhākura osobnĕ promlouval Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Śrīla Sanātana Gosvāmī ve své knize Hari-bhakti-vilāsa napsal:
avaiṣṇava-mukhodgīrṇaṁ
pūtaṁ hari-kathāmṛtam
śravaṇaṁ naiva kartavyaṁ
sarpocchiṣṭaṁ yathā payaḥ
„Od toho, kdo není vaiṣṇava, bychom nemĕli poslouchat nic o Kṛṣṇovi, protože hovory o Kṛṣṇovi vycházející z neoddaných úst jsou jedovaté podobnĕ jako mléko dotčené hadí tlamou.“
Transcendentální literaturu, která přísnĕ následuje védské zásady a závĕry Purāṇ a pāñcarātrika-vidhi, může psát pouze čistý oddaný. Obyčejný človĕk psát knihy o bhakti nemůže, protože nebudou mít účinek. Může být velkým učencem a mistrem kvĕtnatého jazyka, ale to k pochopení transcendentální literatury nepomůže. I kdyby byla transcendentální literatura napsána po jazykové stránce nedokonale, je přijatelná, pokud byla sepsána oddaným, zatímco takzvaná transcendentální literatura napsaná svĕtským učencem je nepřijatelná, i když se jedná o vysoce propracované literární dílo. Tajemství psaní oddaných je v tom, že když píší o Pánových zábavách, Pán jim pomáhá; oddaný nepíše sám. Jak stojí v Bhagavad-gītĕ (10.10): dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ yena mām upayānti te. Protože oddaný píše v rámci služby Pánu, Pán v jeho nitru mu dá tolik inteligence, že se oddaný jen usadí poblíž Pána a pokračuje v psaní knih. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī zde potvrzuje, že to, co Vṛndāvana dāsa Ṭhākura napsal, ve skutečnosti vyslovil Pán Caitanya Mahāprabhu a on to jen zopakoval. To samé platí o Śrī Caitanya-caritāmṛtĕ. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī napsal Śrī Caitanya- -caritāmṛtu ve stáří, kdy už byl nemohoucí, ale přesto se jedná o tak vznešené dílo, že Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Mahārāja říkával: „Přijde čas, kdy se lidé z celého svĕta budou učit bengálštinu, aby mohli číst Śrī Caitanya- -caritāmṛtu.“ My předkládáme Śrī Caitanya-caritāmṛtu v angličtinĕ a nevíme, jaký bude mít úspĕch, ale kdo čte původní Caitanya-caritāmṛtu v bengálštinĕ, bude vychutnávat stále rostoucí extázi oddané služby.