Text 134
rāya kahe, — “kon āmukhe pātra-sannidhāna?”
rūpa kahe, — “kāla-sāmye ‘pravartaka’ nāma”
rāya kahe – Rāmānanda Rāya říká; kon – jak; āmukhe – představením; pātra-sannidhāna – přítomnost herců; rūpa kahe – Śrīla Rūpa Gosvāmī odpovídá; kāla-sāmye – v souladu s časem; pravartaka nāma – úvod zvaný pravartaka.
Rāmānanda Rāya se zeptal: „Jak jsi představil herecký sbor?“
Rūpa Gosvāmī odpovĕdĕl: „Herci se ve vhodnou dobu sejdou podle pravidla pravartaka.“
V divadelní hře se všem účinkujícím říká pātra neboli herci. Viśvanātha Kavirāja to uvádí v Sāhitya-darpaṇĕ (6.283):
divya-martye sa tad-rūpo
miśram anyataras tayoḥ
sūcayed vastu-bījaṁ vā-
mukhaṁ pātram athāpi vā
Význam āmukhy vysvĕtluje Śrīla Rūpa Gosvāmī v Nāṭaka-candrice:
sūtra-dhāro naṭī brūte
sva-kāryaṁ pratiyuktitaḥ
prastutākṣepi-citroktyā
yat tad āmukham īritam
Když se Śrīla Rāmānanda Rāya zeptal na způsob představení herců v této hře, Rūpa Gosvāmī odpovĕdĕl, že když se herci objevují na jevišti v souladu s časem, tento způsob jejich představení se odbornĕ nazývá pravartaka. Příkladem bude následující verš 136. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že představení herců, odbornĕ zvané āmukha, může být podle Sāhitya-darpaṇy (6.288) pĕti druhů:
udghātyakaḥ kathodghātaḥ
prayogātiśayas tathā
pravartakāvalagite
pañca prastāvanā-bhidāḥ
„Uvedení se dají rozdĕlit takto: (1) udghātyaka, (2) kathodghāta, (3) prayogātiśaya, (4) pravartaka a (5) avalagita.“ Tĕmto pĕti druhům představení herců se říká āmukha. Śrīla Rāmānanda Rāya se tedy zeptal, který z tĕchto pĕti druhů představení herců byl použit, a Śrīla Rūpa Gosvāmī mu odpovĕdĕl, že použil pravartaku.