Text 155
hitvā dūre pathi dhava-taror antikaṁ dharma-setor
bhaṅgodagrā guru-śikhariṇaṁ raṁhasā laṅghayantī
lebhe kṛṣṇārṇava nava-rasā rādhikā-vāhinī tvāṁ
vāg-vīcībhiḥ kim iva vimukhī-bhāvam asyās tanoṣi
hitvā – zanechala; dūre – daleko; pathi – na cestĕ; dhava-taroḥ – stromu manžela; antikam – blízkost; dharma-setoḥ – most náboženství; bhaṅga-udagrā – dost silná, aby prolomila; guru-śikhariṇam – horu starších příbuzných; raṁhasā – velkou silou; laṅghayantī – překročení; lebhe – získala; kṛṣṇa-arṇava – ó oceáne Kṛṣṇy; nava-rasā – ovlivnĕná novou extatickou láskou; rādhikā – Śrīmatī Rādhārāṇī; vāhinī – jako řeka; tvām – Ty; vāk-vīcībhiḥ – pouze vlnami slov; kim – jak; iva – takto; vimukhī-bhāvam – netečnost; asyāḥ – vůči Ní; tanoṣi – šíříš.
„ ,Ó Pane Kṛṣṇo, jsi jako oceán. Z velké vzdálenosti k Tobĕ dospĕla řeka Śrīmatī Rādhārāṇī, jež zanechala strom, kterým je Její manžel, daleko za sebou, prolomila most společenských konvencí a silou překonala hory starších příbuzných. Tato řeka sem dospĕla kvůli čerstvým pocitům lásky k Tobĕ a nyní získala útočištĕ u Tvých lotosových nohou, ale Ty se Ji vlnami svých nepříznivých slov snažíš obrátit zpĕt. Jak je možné, že teď rozvíjíš takový postoj?̀ “
Tento verš pocházející z Vidagdha-mādhavy (3.9) řekla Pánu Kṛṣṇovi Paurṇamāsī.