Text 19
kukkura rahilā, — śivānanda duḥkhī hailā
daśa paṇa kaḍi diyā kukkure pāra kailā
kukkura rahilā – pes zůstal; śivānanda duḥkhī hailā – Śivānanda byl velice nešťastný; daśa paṇa – deset paṇa; kaḍi – malé lasturky; diyā – poté, co zaplatil; kukkure – pes; pāra kailā – dostal se na druhou stranu řeky.
Śivānanda Sena byl nešťastný, že tam musí psa nechat, a tak převozníkovi zaplatil deset paṇa lasturek, aby psa převezl přes řeku.
Jedna paṇa je osmdesát kaḍi neboli malých lasturek. Dříve, dokonce ještĕ před padesáti či šedesáti lety, v Indii nebyly papírové bankovky. Mince nebyly ze železa, ale ze zlata, stříbra a mĕdi. Jinými slovy, platidla byla z nĕčeho skutečnĕ hodnotného. Čtyři kaḍi tvořily jednu gaṇḍu a dvacet tĕchto gaṇḍ tvořilo jednu paṇu. Tyto kaḍi se také používaly jako platidla, takže Śivānanda Sena za psa zaplatil daśa paṇa neboli osmdesát krát deset kaḍi. Jedna paisa byla tehdy také rozdĕlena na malé lasturky, ale současné ceny zboží tak vzrostly, že za jednu paisu si človĕk už nic nekoupí. Tehdy ale bylo možné za jednu paisu nakoupit zeleninu pro celou rodinu. Dokonce ještĕ před třiceti lety byla nĕkdy zelenina tak levná, že se za jednu paisu pořídilo jídlo pro celou rodinu na celý den.