Následuje shrnutí patnácté kapitoly. Po zhlédnutí obřadu upala-bhoga Pána Jagannātha začal Śrī Caitanya Mahāprabhu opĕt pociťovat extatické emoce. U mořské pláže spatřil zahradu a opĕt si myslel, že je ve Vrindávanu. Myslel také na Kṛṣṇu uprostřed Jeho různých zábav, přičemž Ho znovu rozrušily transcendentální emoce. Když jednou Kṛṣṇa v noci tančil tanec rāsa, zmizel, a gopī Ho hledaly ve všech lesích. Śrī Caitanya Mahāprabhu mĕl ty samé transcendentální myšlenky, jaké tehdy mĕly gopī, což Ho naplnilo extatickými emocemi. Svarūpa Dāmodara Gosvāmī recitoval jeden verš z Gīta-govindy, který se přesnĕ hodil k Pánovým emocím. Caitanya Mahāprabhu poté projevil extatické promĕny známé jako bhāvodaya, bhāva-sandhi, bhāva-śabalya a tak dále. Pán prožíval všech osm druhů extatických promĕn a velmi si je vychutnával.