Text 121-122
tanu-mana karāya kṣobha, bāḍāya surata-lobha,
harṣa-śokādi-bhāra vināśaya
pāsarāya anya rasa, jagat kare ātma-vaśa,
lajjā, dharma, dhairya kare kṣaya
nāgara, śuna tomāra adhara-carita
mātāya nārīra mana, jihvā kare ākarṣaṇa,
vicārite saba viparīta
tanu – tĕla; mana – mysli; karāya – způsobují; kṣobha – vzrušení; bāḍāya – zvĕtšují; surata-lobha – chtivé touhy po požitku; harṣa – radosti; śoka – nářku; ādi – a tak dále; bhāra – břímĕ; vināśaya – ničí; pāsarāya – způsobují zapomenutí; anya rasa – jiných chutí; jagat – celý svĕt; kare – činí; ātma-vaśa – pod svou vládou; lajjā – stud; dharma – zbožnost; dhairya – trpĕlivost; kare kṣaya – odstraňují; nāgara – ó milovaný; śuna – poslouchej; tomāra – Tvých; adhara – rtů; carita – vlastnosti; mātāya – přivádĕjí k šílenství; nārīra – žen; mana – mysl; jihvā – jazyk; kare ākarṣaṇa – přitahují; vicārite – když se to vezme v úvahu; saba – vše; viparīta – protichůdné.
„Můj drahý milenče,“ řekl Pán Caitanya v náladĕ Śrīmatī Rādhārāṇī, „nyní popíši nĕkteré z vlastností Tvých transcendentálních rtů. Každému rozruší tĕlo i mysl a zvĕtšují chtivé touhy po požitku. Ničí břímĕ hmotného štĕstí i nářku a způsobují zapomenutí všech hmotných chutí. Celý svĕt je pod jejich vládou. Zvláštĕ u žen ničí stud, zbožnost a trpĕlivost. Ve skutečnosti v myslích všech žen vzbuzují šílenství. Tvé rty zvĕtšují chtivost jazyka, a tak ho přitahují. Když to vše vezmeme v úvahu, zjistíme, že činnosti Tvých transcendentálních rtů jsou vždy paradoxní.“