Text 131
se phelāra eka lava, nā pāya devatā saba,
e dambhe kebā pātiyāya?
bahu-janma puṇya kare, tabe ‘sukṛti’ nāma dhare,
se ‘sukṛte’ tāra lava pāya
se phelāra – tĕchto zbytků; eka – jeden; lava – malý kousek; nā pāya – nedostanou; devatā – polobozi; saba – všichni; e dambhe – tuto pýchu; kebā – kdo; pātiyāya – může uvĕřit; bahu-janma – po mnoho životů; puṇya kare – jedná zbožnĕ; tabe – potom; sukṛti – ten, kdo koná zbožné činnosti; nāma – jméno; dhare – nese; se – tĕmto; sukṛte – díky zbožným činnostem; tāra – toho; lava – kousek; pāya – může získat.
„Samotní polobozi nemohou získat byť jen kousek zbytků tohoto jídla ani po mnoha modlitbách. Jen si představ, jak jsou tyto zbytky pyšné! Zbytky tohoto jídla může získat jedinĕ ten, kdo po mnoho životů jednal zbožnĕ a stal se tak oddaným.“