Text 108
mahiṣīra gīta yena ‘daśame’ra śeṣe
paṇḍite nā bujhe tāra artha-viśeṣe
mahiṣīra – královen; gīta – písnĕ; yena – jako; daśamera – desátého zpĕvu; śeṣe – na konci; paṇḍite – velcí učenci; nā – ne; bujhe – chápou; tāra – jeho; artha-viśeṣe – příslušný význam.
Písnĕ královen z Dváraky, které jsou uvedené na konci desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, mají velmi zvláštní význam, takže jim nerozumí ani ti nejvĕtší učenci.
Tyto písnĕ Śrīmad-Bhāgavatamu jsou verše 15–24 z devadesáté kapitoly desátého zpĕvu.
kurari vilapasi tvaṁ vīta-nidrā na śeṣe
svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ
vayam iva sakhi kaccid gāḍha-nirbhinna-cetā
nalina-nayana-hāsodāra-līlekṣitena
Všechny královny nepřetržitĕ myslely na Kṛṣṇu a po vodních zábavách řekly: „Náš drahý příteli orlovče, Kṛṣṇa nyní spí, ale my jsme kvůli Nĕmu celou noc vzhůru. Ty se nám kvůli tomu smĕješ, ale proč ty také nespíš? Zdá se, že jsi pohroužený v myšlenkách na Kṛṣṇu. Probodl tĕ snad také Kṛṣṇův úsmĕv? Jeho úsmĕv je nesmírnĕ sladký a ten, kdo je probodnutý tímto šípem, má velké štĕstí.“
netre nimīlayasi naktam adṛṣṭa-bandhus
tvam roravīṣi karuṇaṁ bata cakravāki
dāsyaṁ gatā vayam ivācyuta-pāda-juṣṭāṁ
kiṁ vā srajaṁ spṛhayase kavareṇa voḍhum
„Ó cakravākī, máš oči otevřené i v noci, protože nevidíš svého přítele. Ve skutečnosti velice trpíš. Pláčeš ze soucitu, nebo se snažíš Kṛṣṇu polapit tím, že na Nĕho budeš vzpomínat? Všechny královny jsou šťastné, protože se jich dotkly Kṛṣṇovy lotosové nohy. Pláčeš snad proto, že chceš na hlavĕ nosit Kṛṣṇovu girlandu? Prosím odpovĕz na tyto otázky jasnĕ, ó cakravākī, abychom to pochopily.“
bho bhoḥ sadā niṣṭanase udanvann
alabdha-nidro 'dhigata-prajāgaraḥ
kiṁ vā mukundāpahṛtātma-lāñchanaḥ
prāptāṁ daśāṁ tvaṁ ca gato duratyayām
„Ó oceáne, ty nemáš vůbec možnost v noci klidnĕ spát. Místo toho jsi pořád vzhůru a pláčeš. Dostal jsi toto požehnání a tvoje srdce je zlomené stejnĕ jako ta naše. Mukunda se s námi baví jen tím, že nám stírá naše kuṅkumová znaménka. Ó oceáne, trpíš stejnĕ jako my.“
tvaṁ yakṣmaṇā balavatāsi gṛhīta indo
kṣīṇas tamo na nija-dīdhitibhiḥ kṣiṇoṣi
kaccin mukunda-gaditāni yathā vayaṁ tvaṁ
vismṛtya bhoḥ sthagita-gīr upalakṣyase naḥ
„Ó mĕsíci, zdá se, že trpíš vysokou horečkou, možná máš tuberkulózu. Tvoje záře není schopná rozptýlit temnotu. Zešílel jsi snad po vyslechnutí Kṛṣṇových písní? Je to důvod tvé mlčenlivosti? Když tĕ tak vidíme trpĕt, cítíme, že jsi jedním z nás.“
kiṁ tvācaritam asmābhir
malayānila te 'priyam
govindāpāṅga-nirbhinne
hṛdīrayasi naḥ smaran
„Ó malajský vánku, povĕz nám prosím, co špatného jsme ti udĕlaly? Proč v našich srdcích rozdmýcháváš plameny touhy? Govinda je dokonalý v umĕní, jak probouzet vliv Amora, a my jsme byly probodeny šípem Jeho pohledu.“
megha śrīmaṁs tvam asi dayito yādavendrasya nūnaṁ
śrīvatsāṅkaṁ vayam iva bhavān dhyāyati prema-baddhaḥ
aty-utkaṇṭhaḥ śavala-hṛdayo 'smad-vidho bāṣpa-dhārāḥ
smṛtvā smṛtvā visṛjasi muhur duḥkha-das tat-prasaṅgaḥ
„Drahý mraku, ó Kṛṣṇův příteli, rozjímáš o znaku Śrīvatsa na Kṛṣṇovĕ hrudi jako my královny, které s Ním udržujeme milostné vztahy? Jsi pohroužený v meditaci a roníš nešťastné slzy, když vzpomínáš na Kṛṣṇovu společnost.“
priya-rāva-padāni bhāṣase
mṛta-sañjīvikayānayā girā
karavāṇi kim adya te priyaṁ
vada me valgita-kaṇṭha kokila
„Drahá kukačko, máš nesmírnĕ sladký hlas a umíš výbornĕ napodobovat ostatní. Svým hlasem bys probudila i mrtvolu. Řekni proto královnám, že jejich pravou povinností je správné chování.“
na calasi na vadasy udāra-buddhe
kṣiti-dhara cintayase mahāntam artham
api bata vasudeva-nandanāṅghriṁ
vayam iva kāmayase stanair vidhartum
„Ó velkodušná horo, jsi klidná, rozvážná a pohroužená do myšlenek na velké činy. Tak jako my jsi složila slib uchovávat ve svém srdci neustále lotosové nohy Kṛṣṇy, syna Vasudevy.“
śuṣyad-dhradāḥ karaśitā bata sindhu-patnyaḥ
sampraty apāsta-kamala-śriya iṣṭa-bhartuḥ
yadvad vayaṁ madhu-pateḥ praṇayāvalokam
aprāpya muṣṭa-hṛdayāḥ puru-karṣitāḥ sma
„Ó řeky, manželky oceánu, vidíme, že oceán vám nepřináší štĕstí. Témĕř jste proto vyschly a již nerodíte překrásné lotosy. Lotosy nyní zeslábly, a dokonce i na slunci pozbyly veškeré radosti. Podobnĕ vyschlá jsou i srdce nás, ubohých královen, a naše tĕla pohubla, protože nám scházejí milostné hrátky s Madhupatim. Jste jako my, vyschlé a bez krásy, protože jste připraveny o Kṛṣṇův milující pohled?“
haṁsa svāgatam āsyatāṁ piba payo brūhy aṅga śaureḥ kathāṁ
dūtaṁ tvāṁ nu vidāma kaccid ajitaḥ svasty āsta uktaṁ purā
kiṁ vā naś cala-sauhṛdaḥ smarati taṁ kasmād bhajāmo vayaṁ
kṣaudrālāpaya kāma-daṁ śriyam ṛte saivaika-niṣṭhā striyām
„Ó labuti, tak šťastnĕ jsi sem připlula! Vítáme tĕ. Chápeme, že jsi neustále Kṛṣṇovým poslem. Když nyní piješ mléko, povĕz nám, co nám vzkazuje. Řekl ti Kṛṣṇa nĕco o nás? Smíme se tĕ zeptat, zda je Kṛṣṇa šťastný? Chceme to vĕdĕt. Myslí na nás? Víme, že Mu slouží jen bohynĕ štĕstí. My jsme pouhé služebné. Jak máme uctívat toho, který říká sladká slova, ale nikdy neplní naše touhy?“