Text 55
sei nārī jīye kene, kṛṣṇa-marma vyathā jāne,
tabu kṛṣṇe kare gāḍha roṣa
nija-sukhe māne kāja, paḍuka tāra śire vāja,
kṛṣṇera mātra cāhiye santoṣa
sei nārī – ta žena; jīye – žije; kene – proč; kṛṣṇa-marma – Kṛṣṇovo srdce; vyathā – nešťastné; jāne – ví; tabu – přesto; kṛṣṇe – Kṛṣṇovi; kare – projevuje; gāḍha roṣa – hluboký hnĕv; nija-sukhe – ve svém vlastním štĕstí; māne – považuje; kāja – jediný zájem; paḍuka – nechť padne; tāre – její; śire – na hlavu; vāja – blesk; kṛṣṇera – Kṛṣṇovo; mātra – jen; cāhiye – chceme; santoṣa – štĕstí.
„Proč i nadále žije žena, která ví, že Kṛṣṇovo srdce je nešťastné, a přesto se na Nĕj hluboce hnĕvá? Takovou ženu zajímá jen její vlastní štĕstí a Já ji proklínám, aby ji do hlavy udeřil blesk, protože Naším jediným přáním je, aby byl Kṛṣṇa šťastný.“
Oddaný, který se zajímá jen o svůj vlastní smyslový požitek, jistĕ ze služby Kṛṣṇovi poklesne. Bude ho přitahovat hmotné štĕstí a pozdĕji se přidá k prākṛta-sahajiyům, kteří jsou považováni za neoddané.