Text 80
‘gṛhastha’ hañā nahe rāya ṣaḍ-vargera vaśe
‘viṣayī’ hañā sannyāsīre upadeśe
gṛhastha hañā – jako ženatý muž; nahe – není; rāya – Rāmānanda Rāya; ṣaṭ-vargera vaśe – pod vlivem šesti tĕlesných zmĕn; viṣayī hañā – jako človĕk stále se zabývající penĕzi; sannyāsīre upadeśe – poučuje osoby ve stavu odříkání.
Ačkoliv byl Rāmānanda Rāya ženatý, nespadal pod vládu šesti tĕlesných zmĕn. A i když byl zdánlivĕ človĕkem pohrouženým v penĕzích, poučoval dokonce i osoby ve stavu odříkání.
Śrī Rāmānanda Rāya navenek vypadal jako gṛhastha pod vlivem vnĕjší hmotné energie, a ne jako sebeovládnutý brahmacārī, vānaprastha nebo sannyāsī. Gṛhasthové (ženatí lidé), kteří jsou ovlivnĕni vnĕjší energií, vstupují do manželského svazku za účelem smyslového požitku. Vaiṣṇava na transcendentální úrovni však nepodléhá vlivu smyslů podmínĕných Pánovu hmotnému zákonu šesti tĕlesných zmĕn (kāma, krodha, lobha, moha, mada a mātsarya), i když hraje roli gṛhasthy. Śrīla Rāmānanda Rāya jednal jako gṛhastha a byl považován za obyčejného človĕka orientovaného na peníze, ale přesto byl neustále pohroužený v transcendentálních zábavách Pána Kṛṣṇy. S duchovnĕ zamĕřenou myslí se tak zajímal pouze o témata o Kṛṣṇovi. Rāmānanda Rāya nepatřil mezi neosobní māyāvādī nebo materialistické logiky, kteří se staví proti zásadám transcendentálních zábav Pána Kṛṣṇy. A protože se duchovnĕ nacházel ve stavu odříkavého života, byl schopen svou duchovní mocí učinit z písku zlato neboli pozvednout človĕka z hmotné úrovnĕ na duchovní.