Text 84
sannyāsī paṇḍita-gaṇera karite garva nāśa
nīca-śūdra-dvārā karena dharmera prakāśa
sannyāsī – osob ve stavu odříkání; paṇḍita-gaṇera – učenců; karite – učinit; garva – pýchy; nāśa – zničení; nīca – nízkého; śūdra – človĕka čtvrté třídy; dvārā – skrze; karena – činí; dharmera prakāśa – šíření náboženských zásad.
Aby zničil falešnou pýchu takzvaných sannyāsīch a učenců, šíří skutečné náboženské zásady dokonce i skrze śūdru neboli nízkého človĕka čtvrté třídy.
Pokud je nĕkdo velkým znalcem Vedānta-sūtry, je známý jako paṇḍita neboli učenec. Tato kvalifikace je obvykle přisuzována brāhmaṇům a sannyāsīm. Sannyās neboli stav odříkání je pro brāhmaṇu, příslušníka nejvyšší ze čtyř vareṇ (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra), nejvznešenĕjším postavením. Podle veřejného názoru je autoritou na védskou literaturu ten, kdo se narodil v rodinĕ brāhmaṇů, byl náležitĕ očištĕn očistnými procesy a řádnĕ zasvĕcen duchovním mistrem. Pokud je potom takové osobĕ udĕlen sannyās, zaujme nejpřednĕjší postavení. Brāhmaṇa má být duchovním mistrem ostatních tří vareṅ, jmenovitĕ kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů, ale sannyāsī je duchovním mistrem i pro vznešené brāhmaṇy.
Brāhmaṇové a sannyāsī jsou obyčejnĕ na svoje duchovní postavení velmi pyšní. Aby tedy Śrī Caitanya Mahāprabhu zničil jejich pýchu, kázal vĕdomí Kṛṣṇy skrze Rāmānandu Rāye, který nebyl ve stavu odříkání ani se nenarodil jako brāhmaṇa. Śrī Rāmānanda Rāya byl dokonce gṛhastha z třídy śūdrů, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu přesto zařídil, aby se stal učitelem Pradyumny Miśry, vysoce kvalifikovaného brāhmaṇy zrozeného v brāhmaṇské rodinĕ. Pokyny od Śrī Rāmānandy Rāye přijímal dokonce i Śrī Caitanya Mahāprabhu, přestože sám byl ve stavu odříkání. Śrī Caitanya Mahāprabhu tak projevil svůj majestát skrze Śrī Rāmānandu Rāye. To je zvláštní význam této události.
Podle filosofie Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kterou je yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei`guru' haya, se může stát duchovním mistrem každý, kdo zná vĕdu o Kṛṣṇovi, aniž by musel být brāhmaṇa či sannyāsī. Obyčejní lidé nechápou podstatu śāster, ani čistý charakter, chování a schopnosti tĕch, kdo přísnĕ následují zásady dané Śrī Caitanyou Mahāprabhuem. Toto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy vytváří čisté, vznešené vaiṣṇavy dokonce i z tĕch, kdo se narodili v rodinách považovaných za nižší, než jsou rodiny śūdrů. To je důkazem toho, že vaiṣṇava může přijít na svĕt v jakékoliv rodinĕ, což potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18):
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
„Kirātové, Hūṇové, Āndhrové, Pulindové, Pulkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, členové ras Khasů i jiní lidé propadlí hříšným činnostem mohou být díky svrchované moci Pána očištĕni, když přijmou útočištĕ u Jeho oddaných. S úctou se Mu proto klaním.“ Milostí Nejvyššího Pána Viṣṇua může být kdokoliv zcela očištĕn, stát se kazatelem vĕdomí Kṛṣṇy a duchovním mistrem celého svĕta. Tento princip uznává veškerá védská literatura. Z autoritativních śāster lze citovat důkazy, které ukazují, jak se může človĕk nízkého původu stát duchovním mistrem celého svĕta. Śrī Caitanya Mahāprabhu je považován za nejvelkodušnĕjší osobnost, protože každému, kdo se kvalifikuje tím, že se stane Jeho upřímným služebníkem, rozdává skutečnou esenci védských písem.