Text 193
prabhu kahe, — “kṛṣṇa-kṛpā baliṣṭha sabā haite
tomāre kāḍila viṣaya-viṣṭhā-garta haite”
prabhu kahe – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; kṛṣṇa-kṛpā – milost Pána Kṛṣṇy; baliṣṭha – mocnĕjší; sabā haite – než cokoliv; tomāre – tebe; kāḍila – vysvobodil; viṣaya – hmotného požitku; viṣṭhā – výkalů; garta – jámy; haite – z.
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Kṛṣṇova milost je silnĕjší než cokoliv jiného. Pán tĕ proto vysvobodil z jámy materialistického života, která je jako jáma na výkaly.“
Podle zákona karmy je každému předurčeno trpĕt nebo si užívat podle určité hmotné úrovnĕ, ale milost Pána Kṛṣṇy je tak mocná, že Pán může zmĕnit veškeré následky naší minulé karmy neboli plodonosných činů. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu zvláštĕ upozornil na milost Pána Kṛṣṇy. Tato milost je mocnĕjší než cokoliv jiného, protože Raghunātha dāse vyprostila ze silných pout materialistického života, který Pán přirovnal k díře, kam chodí lidé kálet. Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil, že lidé navyklí materialistickému způsobu života jsou jako červi žijící ve výkalech, kterých se ale nedokáží zříct. Gṛha-vrata neboli ten, kdo se rozhodl žít v pohodlném domĕ, i když je to ve skutečnosti utrpení, je ve ztraceném postavení. Z tohoto utrpení může človĕka zachránit jedinĕ Kṛṣṇova milost. Bez Kṛṣṇovy milosti se ze špinavého zapletení v materialistickém životĕ nelze vymanit. Ubohá živá bytost se sama svého materialistického postavení nedokáže vzdát. Dokáže to jedinĕ tehdy, když jí Kṛṣṇa udĕlí svou zvláštní milost. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dobře vĕdĕl, že Raghunātha dāsa je již osvobozený. Přesto však zdůraznil, že život Raghunātha dāse jako syna velkého boháče – plný hmotného pohodlí, s krásnou manželkou a mnoha služebníky – byl jako žumpa. Pán tak výslovnĕ prohlásil, že obyčejní lidé, kteří jsou šťastní z hmotného pohodlí a rodinného života, nejsou v lepším postavení než červi ve výkalech.