Text 278
“viṣayīra anna khāile malina haya mana
malina mana haile nahe kṛṣṇera smaraṇa
viṣayīra – materialistů; anna – jídlo; khāile – když nĕkdo jí; malina – znečištĕná; haya mana – stává se mysl; malina – znečištĕná; mana haile – když je mysl; nahe – není; kṛṣṇera – na Pána Kṛṣṇu; smaraṇa – vzpomínání.
„Když nĕkdo jí jídlo nabídnuté materialistou a jeho mysl se znečistí, pak nedokáže správnĕ vzpomínat na Kṛṣṇu.“
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura naznačuje, že jak lidé s materialistickými sklony, tak i sahajiyové neboli takzvaní vaiṣṇavové, kteří berou vše na lehkou váhu, jsou viṣayī neboli materialisté. Jíst od nich jídlo človĕka znečistí a výsledkem je, že i vážný oddaný bude mít sklony jako materialista. Existuje šest způsobů sdružování se – dávání darů, přijímání darů, přijímání jídla, nabízení jídla, důvĕrné rozhovory a důvĕrné dotazování se. Jak společnosti sahajiyů, kteří jsou nĕkdy známí jako vaiṣṇavové, tak i společnosti avaiṣṇavů neboli neoddaných bychom se mĕli velmi pečlivĕ vyhýbat. Jejich společnost zmĕní transcendentální oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi v uspokojování smyslů, a jakmile smyslový požitek vstoupí do mysli oddaného, je znečištĕný. Materialista, který usiluje o smyslový požitek, nedokáže na Kṛṣṇu myslet správnĕ.