Text 32
itthaṁ satāṁ brahma-sukhānubhūtyā
dāsyaṁ gatānāṁ para-daivatena
māyāśritānāṁ nara-dārakeṇa
sākaṁ vijahruḥ kṛta-puṇya-puñjāḥ
ittham – takto; satām – lidí, kteří upřednostňují neosobní rys Pána; brahma – neosobní záře; sukha – štĕstím; anubhūtyā – jenž je realizován; dāsyam – služebnická nálada; gatānām – tĕch, kdo přijali; para-daivatena – jenž je nejvyšším uctívaným Božstvem; māyā-āśritānām – pro obyčejné lidi ve spárech vnĕjší energie; nara-dārakeṇa – s Ním, jenž je jako nĕjaký chlapec z tohoto hmotného svĕta; sākam – ve vztahu přátelství; vijahruḥ – hráli si; kṛta-puṇya-puñjāḥ – ti, kteří nashromáždili množství zbožných činností.
„ ,Ti, kdo usilují o seberealizaci oceňováním Pánovy záře Brahmanu, ti, kdo oddanĕ slouží Nejvyšší Osobnosti Božství jako svému pánu, ani ti, kdo se nacházejí ve spárech māyi a považují Pána za obyčejnou osobu, nepochopí, že jisté vznešené osobnosti si poté, co nahromadily velké množství zbožných činností, nyní hrají s Pánem v přátelském vztahu jako pasáčci krav.̀ “
Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.12.11).