Text 137
kintu tomāra smaraṇera nahe ei ‘mukhya-phala’
‘phalābhāsa’ ei, — yāte ‘viṣaya’ cañcala
kintu – ale; tomāra – Tebe; smaraṇera – vzpomínání na; nahe – není; ei – toto; mukhya-phala – hlavní výsledek; phala-ābhāsa – záblesk výsledku; ei – toto; yāte – protože; viṣaya – hmotné bohatství; cañcala – pomíjivé.
„To však nejsou hlavní výsledky meditace o Tvých lotosových nohou, můj Pane. Hmotné bohatství je velmi pomíjivé, a proto je to jen záblesk výsledku Tvé milosti.“
Meditací o lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua lze dosáhnout nejvyšší dokonalosti života. Lidé se obvykle zajímají o čtyři zásady náboženství, kterými jsou zbožnost, hmotné bohatství, uspokojování smyslů a osvobození. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (dharmaḥ projjhita-kaitavo 'tra) se však uvádí, že dosažení úspĕchu v tĕchto čtyřech hmotných a duchovních kategoriích není skutečným výsledkem oddané služby. Tím je opravdové rozvinutí spící lásky ke Kṛṣṇovi bez ohledu na okolnosti. Gopīnātha Paṭṭanāyaka mohl milostí Śrī Caitanyi Mahāprabhua pochopit, že hmotný prospĕch, kterého dosáhl, není konečným výsledkem meditování o Pánových lotosových nohách. Skutečný výsledek přichází, když se človĕk odpoutá od hmotného bohatství. Gopīnātha Paṭṭanāyaka se proto modlil k Pánu o tuto odpoutanost.