Text 143
tāṅhāre āpana-sevā karāite nā yuyāya
guru ājñā diyāchena, ki kari upāya
tāṅhāre – jeho; āpana-sevā – osobní službĕ; karāite – zamĕstnat v; nā yuyāya – nehodí se; guru – duchovní mistr; ājñā – nařízení; diyāchena – dal; ki – jaké; kari – mohu dĕlat; upāya – opatření.
„Nehodí se proto, aby Mi služebník gurua osobnĕ sloužil. Je to ale příkaz Mého duchovního mistra, tak co mohu dĕlat?“
Služebníci nebo žáci duchovního mistra jsou všichni duchovními bratry, a proto by si mĕli navzájem prokazovat úctu a oslovovat jeden druhého prabhu neboli pane. Nikdo by se nemĕl k duchovnímu bratrovi chovat neuctivĕ. Śrī Caitanya Mahāprabhu se proto Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi zeptal, co dĕlat s Govindou. Govinda byl osobní služebník Īśvary Purīho, duchovního mistra Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a najednou Īśvara Purī Govindovi nařídil, aby se stal osobním služebníkem Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Jak se tedy zachovat? To byla otázka, kterou Śrī Caitanya Mahāprabhu položil Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi, svému zkušenému příteli.