Text 192
aho bata śva-paco ’to garīyān
yaj-jihvāgre vartate nāma tubhyam
tepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryā
brahmānūcur nāma gṛṇanti ye te
aho bata – jak je úžasné; śva-pacaḥ – pojídači psů; ataḥ – než zasvĕcený brāhmaṇa; garīyān – slavnĕjší; yat – jejichž; jihvā-agre – na jazyku; vartate – zůstává; nāma – svaté jméno; tubhyam – Tebe, můj Pane; tepuḥ – provádĕli; tapaḥ – askezi; te – oni; juhuvuḥ – konali obĕti; sasnuḥ – koupali se na všech posvátných místech; āryāḥ – opravdoví Āryové; brahma – všechny Védy; anūcuḥ – prostudovali; nāma – svaté jméno; gṛṇanti – zpívali; ye – kdo; te – oni.
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom recitoval následující verš: „,Můj drahý Pane, ten, kdo na svém jazyku neustále uchovává Tvé svaté jméno, se stane vznešenĕjší osobností než zasvĕcený brāhmaṇa. I když může pocházet z rodiny pojídačů psů, a být tak podle hmotných mĕřítek nejnižším z lidí, je přesto slavný. Tak úžasnĕ působí zpívání svatého jména Pána. Závĕr tedy je, že ten, kdo zpívá svaté jméno Pána, již vykonal všechny druhy askeze a velkých obĕtí zmínĕných ve Védách, vykoupal se na všech posvátných poutních místech, prostudoval všechny Védy a je opravdový Ārya.̀“
Slovo Ārya znamená pokročilý. Dokud človĕk není duchovnĕ pokročilý, nelze ho nazvat Āryou; to je rozdíl mezi Āryou a tím, kdo Ārya není. Āryi nejsou ti, kteří jsou duchovnĕ zaostalí. Následováním védské kultury, provádĕním velkých obĕtí a přísným následováním védských pokynů se človĕk může stát brāhmaṇou, sannyāsīm nebo Āryou. Stát se brāhmaṇou, sannyāsīm nebo Āryou bez řádných předpokladů není možné. Bhāgavata-dharma za žádných okolností nedovoluje stát se laciným brāhmaṇou, sannyāsīm či Āryou. Vlastnosti nebo předpoklady popsané v tomto verši jsou citované ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.33.7) a vyslovila je Devahūti, Kapiladevova matka, když pochopila vliv oddané služby (bhakti-yogy). Devahūti tak chválila oddaného a vyzdvihovala přitom jeho vznešenost ve všech ohledech.