Text 38
vastra pāñā rājāra haila ānandita mana
prabhu-rūpa kari’ kare vastrera pūjana
vastra pāñā – když dostal ten odĕv; rājāra – krále; haila – byla; ānandita mana – velmi šťastná mysl; prabhu-rūpa kari' – přijímající jako samotného Śrī Caitanyu Mahāprabhua; kare – provádí; vastrera – odĕvu; pūjana – uctívání.
Když král to staré oblečení dostal, začal je uctívat stejnĕ, jako by uctíval Pána osobnĕ.
To je i závĕr Véd. Protože je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Absolutní Pravda, vše ve vztahu k Nĕmu je na stejné úrovni. Král cítil ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi velkou náklonnost, a přestože se s Pánem ještĕ nesetkal, dosáhl již závĕru oddané služby. Ihned poté, co od Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi získal Pánův odĕv, začal ho uctívat jako samotného Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Pánovo oblečení, povlečení, sandály a všechny ostatní bĕžné potřeby jsou promĕnami Śeṣi, Viṣṇua, který je expanzí Śrī Baladevy. Oblečení a další osobní majetek Nejvyšší Osobnosti Božství tedy není nic jiného než další podoby Nejvyšší Osobnosti Božství. Vše, co se pojí s Pánem, je hodné uctívání. Śrī Caitanya Mahāprabhu nás učí, že Vrindávan, Kṛṣṇova zemĕ, je stejnĕ úctyhodná jako samotný Kṛṣṇa. A stejnĕ úctyhodné jako Vrindávan je i to, co se v nĕm nachází – stromy, cesty, řeka, zkrátka vše. Jeden čistý oddaný proto zpívá jaya jaya vṛndāvana-vāsī yata jana – „Sláva všem obyvatelům Vrindávanu!“ Pokud má oddaný pevný postoj oddanosti, všechny tyto závĕry se probudí neboli budou mu zjeveny v jeho srdci.
yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
„Jen tĕm velkým duším, které mají neochvĕjnou víru v Pána i v duchovního mistra, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.“ (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)
Po vzoru Mahārāje Pratāparudry a dalších oddaných bychom se mĕli naučit uctívat vše, co patří Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Śiva to nazývá tadīyānām. V Padma Purāṇĕ se uvádí:
ārādhanānāṁ sarveṣāṁ
viṣṇor ārādhanaṁ param
tasmāt parataraṁ devi
tadīyānāṁ samarcanam
„Ó Déví, nejvznešenĕjším způsobem uctívání je uctívání Pána Viṣṇua. Ještĕ vyšší je však uctívání tadīya neboli všeho, co patří k Viṣṇuovi.“ Śrī Viṣṇu je sac-cid-ānanda-vigraha a Kṛṣṇův nejdůvĕrnĕjší služebník, duchovní mistr, i všichni oddaní Viṣṇua jsou tadīya. Sac-cid-ānanda-vigraha, guru, vaiṣṇavové a vĕci, které používají, musí být považovány za tadīya a všechny živé bytosti by je bezpochyby mĕly uctívat.