Text 137
anyera hṛdaya — mana, mora mana — vṛndāvana,
‘mane’ ‘vane’ eka kari’ jāni
tāhāṅ tomāra pada-dvaya, karāha yadi udaya,
tabe tomāra pūrṇa kṛpā māni
anyera – jiných; hṛdaya – vĕdomí; mana – mysl; mora mana – Moje mysl; vṛndāvana – vĕdomí Vrindávanu; mane – s myslí; vane – s Vrindávanem; eka kari' – jako totožné; jāni – znám; tāhāṅ – tam, ve Vrindávanu; tomāra – Tvoje; pada-dvaya – dvĕ lotosové nohy; karāha – činíš; yadi – když; udaya – zjevení; tabe – potom; tomāra – Tvoji; pūrṇa – úplnou; kṛpā – milost; māni – přijímám.
Śrī Caitanya Mahāprabhu promlouval v náladĕ Śrīmatī Rādhārāṇī: „U vĕtšiny lidí se od sebe mysl a srdce neliší. Protože však Moje mysl nikdy není oddĕlená od Vrindávanu, myslím, že je s Vrindávanem totožná. Moje mysl již je Vrindávan, a protože Ty máš Vrindávan rád, mohl bys do ní prosím umístit své lotosové nohy? Považoval bych to za projev Tvé plné milosti.“
Činnostmi mysli jsou myšlení, cítĕní a chtĕní, skrze které mysl přijímá vĕci hmotnĕ příznivé a odmítá nepříznivé. Takové je vĕdomí obyčejných lidí. Když však mysl neodmítá ani nepřijímá a je soustředĕná na lotosové nohy Kṛṣṇy, je stejnĕ dobrá jako Vrindávan. Kdekoliv je Kṛṣṇa, tam jsou také Śrīmatī Rādhārāṇī, gopī, pasáčci krav a všichni ostatní obyvatelé Vrindávanu. Jakmile se tedy nĕkdo v mysli soustředí na Kṛṣṇu, jeho mysl se stane Vrindávanem. Jinými slovy, je-li mysl zcela osvobozená od veškerých hmotných tužeb a zabývá se pouze službou Nejvyšší Osobnosti Božství, pak taková osoba žije neustále ve Vrindávanu, a nikde jinde.