Text 144
vidagdha, mṛdu, sad-guṇa, suśīla, snigdha, karuṇa,
tumi, tomāra nāhi doṣābhāsa
tabe ye tomāra mana, nāhi smare vraja-jana,
se — āmāra durdaiva-vilāsa
vidagdha – nanejvýš vytříbený; mṛdu – jemný; sat-guṇa – oplývající všemi dobrými vlastnostmi; su-śīla – dobrého chování; snigdha – mĕkkého srdce; karuṇa – milostivý; tumi – Ty; tomāra – Tvůj; nāhi – není; doṣa-ābhāsa – ani náznak nedostatku; tabe – přesto; ye – ve skutečnosti; tomāra – Tvoje; mana – mysl; nāhi – ne; smare – pamatuje na; vraja-jana – obyvatele Vrindávanu; se – to; āmāra – Moje; durdaiva-vilāsa – utrpení způsobené přečiny v minulosti.
„Kṛṣṇo, není pochyb o tom, že jsi džentlmen vytříbeného vkusu se všemi dobrými vlastnostmi. Máš dobré chování, mĕkké srdce a jsi milostivý. Vím, že nemáš ani ten sebemenší nedostatek. Přesto si Tvoje mysl ani nevzpomene na obyvatele Vrindávanu. To není nic jiného než Mé neštĕstí.“