Text 180
jaya jaya jahy ajām ajita doṣa-gṛbhīta-guṇāṁ
tvam asi yad ātmanā samavaruddha-samasta-bhagaḥ
aga-jagad-okasām akhila-śakty-avabodhaka te
kvacid ajayātmanā ca carato ’nucaren nigamaḥ”
jaya jaya – prosím projev svoji slávu; jahi – prosím pokoř; ajām – nevĕdomost; ajita – ó nepřemožitelný; doṣa – chybné; gṛbhīta-guṇām – které přijímají tyto vlastnosti; tvam – Ty; asi – jsi; yat – protože; ātmanā – svou vnitřní energií; samavaruddha – vlastníš; samasta-bhagaḥ – všechny druhy bohatství; aga – nehybných; jagat – pohyblivých; okasām – vtĕlených živých bytostí; akhila – veškerých; śakti – energií; avabodhaka – pán; te – Ty; kvacit – nĕkdy; ajayā – prostřednictvím vnĕjší energie; ātmanā – svého Já; ca – také; carataḥ – projevující zábavy (svým pohledem); anucaret – potvrď; nigamaḥ – všechny Védy.
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „ ,Ó můj Pane, ó nepřemožitelný, ó vládce všech energií, prosím projev svou vnitřní energii, abys pokořil nevĕdomost všech pohyblivých i nehybných živých bytostí. Ve své nevĕdomosti uznávají všemožné druhy nesprávných vĕcí a tak vytvářejí nebezpečnou situaci. Ó Pane, prosím ukaž svou slávu! Je to pro Tebe velmi snadné, protože Tvá vnitřní energie je nadřazená vnĕjší energii a Ty jsi zdrojem veškerého bohatství. Ty jsi také ten, kdo projevuje hmotnou energii. Neustále se vĕnuješ zábavám v duchovním svĕtĕ, kde projevuješ svoji vnitřní energii, a nĕkdy projevíš i vnĕjší energii tím, že na ni pohlédneš. Tak předvádíš své zábavy. Védy oba druhy Tvých energií i zábav s nimi spojených potvrzují.̀ “
Tento verš je převzatý ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.14). Pochází z modliteb śruti-gaṇů neboli zosobnĕných Véd, které opĕvují Pána.
Všemocná Osobnost Božství má tři druhy energií – vnitřní, vnĕjší a okrajovou. Když vnĕjší energie tvoří tento hmotný svĕt, přicházejí podmínĕné duše, které jsou odsouzené kvůli svému zapomnĕní na Pána, pod její vládu. Tři kvality hmotné přírody udržují živou bytost neustále ve stavu strachu (bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ). Podmínĕná duše je ovládaná vnĕjší energií, a proto má neustále strach. Mĕla by se proto bez ustání modlit k Pánu, aby vnĕjší energii (māyu) pokořil a ona už nemohla projevovat svoji moc, kterou poutá všechny pohyblivé i nehybné živé bytosti. Takovými modlitbami človĕk nabude způsobilosti být neustále v Pánovĕ společnosti a tak splní poslání svého života, kterým je vrátit se domů, zpátky k Bohu.