Text 270
āyuḥ śriyaṁ yaśo dharmaṁ
lokān āśiṣa eva ca
hanti śreyāṁsi sarvāṇi
puṁso mahad-atikramaḥ
āyuḥ – délka života; śriyam – bohatství; yaśaḥ – povĕst; dharmam – náboženství; lokān – majetek; āśiṣaḥ – požehnání; eva – zajisté; ca – a; hanti – zničí; śreyāṁsi – štĕstí; sarvāṇi – veškeré; puṁsaḥ – osoby; mahat – velkým duším; atikramaḥ – ublížení.
„ ,Pokud se nĕkdo zachová špatnĕ k velkým duším, zničí to délku jeho života, bohatství, povĕst, náboženství, majetek i štĕstí.̀ “
Tento výrok (Śrīmad-Bhāgavatam 10.4.46) přednesl Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi. Týká se pokusu zabít Kṛṣṇovu sestru (Yogamāyu), která se zjevila jako dcera matky Yaśody před narozením Kṛṣṇy. Tato dcera Yogamāyā a Kṛṣṇa se narodili zároveň a Vasudeva potom Yogamāyu vymĕnil za Kṛṣṇu a odnesl ji pryč. Poté, co byla přinesena do Mathury, se ji Kaṁsa pokusil zabít, ale ona se mu vysmekla z rukou. Nebylo možné ji zabít. Řekla Kaṁsovi o tom, že se narodil jeho nepřítel Kṛṣṇa, čímž byl Kaṁsa zaskočen a radil se se svými společníky, kteří byli všichni démony. V této situaci, kdy se připravovalo velké spiknutí, vyslovil Śukadeva Gosvāmī tento verš. Zdůrazňuje zde, že démon může kvůli svým ohavným činnostem přijít o všechno.
V tomto verši je důležité slovo mahad-atikrama, které znamená „zášť vůči Pánu Viṣṇuovi a Jeho oddaným“. Slovo mahat označuje velkou osobnost, oddaného samotné Nejvyšší Osobnosti Božství. Oddaní jsou neustále zamĕstnáni službou Pánu, a tak jsou stejnĕ velcí jako Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo mahat vysvĕtluje i Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītĕ (9.13):
mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
„Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni, velké duše, jsou pod ochranou božské přirozenosti. Jsou zcela pohrouženi do oddané služby, protože Mĕ znají jako původní a nepomíjivou Nejvyšší Osobnost Božství.“
Pro démona není jeho zášť vůči Pánu a Jeho oddaným vůbec příznivá, protože kvůli ní přijde o vše, co je považováno za prospĕšné.