Text 42
nityānande ājñā dila, — ‘yāha gauḍa-deśe
anargala prema-bhakti kariha prakāśe
nityānande – Nityānandovi Prabhuovi; ājñā dila – Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil; yāha gauḍa-deśe – jdi do Gaudadéše (Bengálska); anargala – bez omezení; prema-bhakti – oddanou službu s láskou k Bohu; kariha prakāśe – hlásej.
Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil Nityānandovi Prabhuovi: „Jdi do Bengálska a bez omezení tam hlásej vĕdomí Kṛṣṇy, oddanou službu Pánu.“
Śrī Caitanya Mahāprabhu tímto nařídil Nityānandovi Prabhuovi, aby osvobodil všechny Bengálce a přivedl je na úroveň oddané služby. V Bhagavad-gītĕ (9.32) Pán říká:
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim
„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mnĕ uchýlí, dosáhnou nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaiśyové (obchodníci) nebo śūdrové (dĕlníci).“ Každý, kdo přijme cestu vĕdomí Kṛṣṇy a následuje usmĕrňující zásady, se může vrátit domů, zpátky k Bohu.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ve své Anubhāṣyi píše: „Existuje třída takzvaných oddaných, kterým se říká prākṛta-sahajiyové, kteří si myslí, že Nityānanda Prabhu je obyčejná lidská bytost. Šíří zvĕsti o tom, že Śrī Caitanya Mahāprabhu poslal Nityānandu Prabhua z Urísy do Bengálska jen proto, aby se oženil a zplodil dĕti. To je jistĕ velký přestupek vůči Nityānandovi Prabhuovi.
Takovému přestupku se říká pāṣaṇḍa-buddhi neboli ateistické poznámky. Rouhači považují Nityānandu Prabhua za jednoho z nich, za obyčejnou živou bytost. Nevĕdí, že se Nityānanda Prabhu neliší od viṣṇu-tattvy. Považovat Nityānandu Prabhua za obyčejnou živou bytost je výplodem mentálních spekulantů známých jako kuṇapātma-vādī. Tito lidé považují tĕlo, které se skládá ze tří hmotných složek (kuṇape tri-dhātuke), za sebe sama. Myslí si, že tĕlo Nityānandy Prabhua bylo stejnĕ hmotné a že bylo určené ke smyslovému požitku. Každý, kdo takto uvažuje, se uchází o pobyt v tĕch nejtemnĕjších končinách pekla. Ti, kdo dychtí po ženách a penĕzích, mají sobecké zájmy a mentalitu obchodníků, dovedou zajisté svými plodnými mozky vymýšlet spoustu vĕcí a vystupovat proti zjeveným písmům. Tito lidé také vydĕlávají peníze podvádĕním nevinných lidí a své podnikatelské zámĕry se snaží podporovat zveřejňováním takovýchto urážlivých prohlášení. Nityānanda Prabhu je ve skutečnosti expanzí Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a je proto tou nejvelkodušnĕjší inkarnací. Nikdo by Jej tedy nemĕl považovat za obyčejnou lidskou bytost nebo za jednoho z prajāpatiů, kterým Brahmā nařídil zvĕtšovat populaci. Nityānanda Prabhu by nemĕl být považován za podporovatele uspokojování smyslů. I když tuto myšlenku zastávají profesionální takzvaní kazatelé, v žádném autorizovaném zjeveném písmu takové výroky nenajdeme. Tyto výroky sahajiyů nebo jiných profesionálních šiřitelů kṛṣṇa-bhakti se ve skutečnosti nemají o co opřít.“