Text 186
yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanād
yat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacit
śvādo ’pi sadyaḥ savanāya kalpate
kutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt
yat – jehož; nāmadheya – jména; śravaṇa – zaslechnutím; anukīrtanāt – a potom zpíváním; yat – komu; prahvaṇāt – klanĕním se; yat – na nĕhož; smaraṇāt – pouhým vzpomínáním; api – také; kvacit – nĕkdy; śva-adaḥ – pojídač psů; api – dokonce; sadyaḥ – okamžitĕ; savanāya – k provádĕní védských obĕtí; kalpate – stává se způsobilým; kutaḥ – co říci; punaḥ – znovu; te – Tebe; bhagavan – ó Nejvyšší Osobnosti Božství; nu – zajisté; darśanāt – zahlédnutím.
„ ,Co říci o duchovním pokroku osob, které vidí Nejvyšší Osobu tváří v tvář, když dokonce i človĕk narozený v rodinĕ pojídačů psů je okamžitĕ uschopnĕn provádĕt védské obĕti, pokud jen jednou vysloví jméno Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nebo Ho opĕvuje, naslouchá o Jeho zábavách, klaní se Mu či na Nĕho pouze vzpomíná!̀ “
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (3.33.6). Podle tohoto verše je jedno, v jakém postavení se človĕk nachází. Může být nejnižším z nejnižších – caṇḍālou neboli pojídačem psů – ale pokud se začne vĕnovat pronášení a poslouchání svatého jména Pána, je okamžitĕ schopen provádĕt védské obĕti. To je pravda zvláštĕ v tomto vĕku Kali.
harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
(Bṛhan-nāradīya Purāṇa 38.126)
„V tomto vĕku hádek a pokrytectví je jediným prostředkem k osvobození zpívání svatých jmen Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.“ Človĕk narozený v brāhmaṇské rodinĕ nemůže provádĕt védské obĕti, dokud není náležitĕ očištĕn a nedostal posvátnou šňůru. Podle tohoto verše Śrī Caitanya-caritāmṛty (citovaného ze Śrīmad-Bhāgavatamu) je však zřejmé, že dokonce i človĕk nízkého původu může okamžitĕ provádĕt obĕti, pokud upřímnĕ zpívá a poslouchá svaté jméno Pána. Nĕkdy se závistiví lidé ptají, jak se mohou Evropané a Američané v tomto hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy stávat brāhmaṇy a provádĕt obĕti. Oni nevĕdí, že tito Evropané a Američané jsou již očištĕni pronášením svatého jména Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Toto je důkaz. Śvādo 'pi sadyaḥ savanāya kalpate. Človĕk se může narodit v rodinĕ pojídačů psů, ale když jen zpívá mahā-mantru, může provádĕt obĕti.
Ti, kdo hledají chyby na západních vaiṣṇavech, by mĕli vzít v úvahu tento výrok Śrīmad-Bhāgavatamu a komentář, který k nĕmu napsal Śrīla Jīva Gosvāmī. Śrīla Jīva Gosvāmī v tomto ohledu napsal, že ten, kdo se chce stát brāhmaṇou, musí čekat na očištĕní a podstoupit obřad udĕlení posvátné šňůry, ale ten, kdo zpívá svaté jméno, na obřad udĕlení posvátné šňůry čekat nemusí. My oddaným nedovolujeme provádĕt obĕti, dokud nejsou řádnĕ zasvĕceni obřadem udĕlení posvátné šňůry. Podle tohoto verše je však schopen provádĕt ohňovou obĕť již ten, kdo bez přestupků zpívá svaté jméno, i když není podruhé zasvĕcen obřadem udĕlení posvátné šňůry. Tento závĕr předkládá Devahūti, matka Pána Kapiladevy, když ji poučoval o čisté sāṅkhyové filosofii.