Text 136
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
ataḥ – proto (protože Kṛṣṇovo jméno, podoba a vlastnosti jsou všechny na absolutní úrovni); śrī-kṛṣṇa-nāma-ādi – Kṛṣṇovo jméno, podoba, vlastnosti, zábavy Pána Kṛṣṇy atd.; na – ne; bhavet – mohou být; grāhyam – vnímané; indriyaiḥ – tupými hmotnými smysly; sevā-unmukhe – tomu, kdo je zamĕstnán službou Pánu; hi – zajisté; jihvā-ādau – počínaje jazykem; svayam – osobnĕ; eva – zajisté; sphurati – projeví se; adaḥ – tyto (Kṛṣṇovo jméno, podoba, vlastnosti a podobnĕ).
„ ,Hmotné smysly proto nemohou vnímat Kṛṣṇovo svaté jméno, podobu, vlastnosti a zábavy. Když se podmínĕná duše probudí k vĕdomí Kṛṣṇy a slouží tím, že používá svůj jazyk ke zpĕvu Pánova svatého jména a ochutnávání zbytků Pánova jídla, jazyk se očistí a človĕk postupnĕ pochopí, kdo Kṛṣṇa skutečnĕ je.̀ “
Tento verš je zapsán v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.234).