Text 179
yadyapi ‘sanoḍiyā’ haya seita brāhmaṇa
sanoḍiyā-ghare sannyāsī nā kare bhojana
yadyapi – i když; sanoḍiyā – knĕz společenství Sanoḍiyā; haya – byl; seita – tento; brāhmaṇa – brāhmaṇa; sanoḍiyā-ghare – v domĕ Sanoḍiyi (zlatníka); sannyāsī – človĕk ve stavu odříkání; nā kare bhojana – nepřijímá jídlo.
Tento brāhmaṇa patřil ke společenství Sanoḍiyā brāhmaṇů a od takového brāhmaṇy sannyāsī jídlo nepřijímá.
V severozápadní Indii se vaiśyové dĕlí do různých podskupin. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura uvádí, že se dĕlí na Āgarwāly, Kālawāry a Sānwāḍy. O Āgarwālech se říká, že jsou prvotřídní vaiśyové, ale Kālawārové a Sānwāḍové jsou kvůli degradaci svých činností považováni za nižší. Obyčejnĕ pijí víno a požívají i jiné omamné látky. I když jsou to vaiśyové, jsou považováni za příslušníky nižší třídy. Knĕžím, kteří vedou Kālawāry a Sānwāḍy, se říká Sanoḍiyā brāhmaṇové. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura říká, že slovem sānoyāḍa se v Bengálsku označují suvarṇa-vaṇikové. V Bengálsku jsou knĕží, již vedou společenství suvarṇa-vaṇiků, které je také považováno za nižší třídu. Mezi Sānwāḍy a suvarṇa-vaṇiky je však malý rozdíl. Suvarṇa-vaṇikové jsou obvykle bankéři obchodující se zlatem a stříbrem. V západní Indii patří k bankéřům i Āgarwālové. To je původní povolání suvarṇa-vaṇiků neboli Āgarwālů. Z historického hlediska pocházejí Āgarwālové z kraje Ajódha a suvarṇa-vaṇikové také. Vypadá to, že suvarṇa-vaṇikové a Āgarwālové patří ke stejnému společenství. Sanoḍiyā brāhmaṇové vedou Kālawāry a Sānwāḍy, a tak jsou považováni za brāhmaṇy nižší třídy. Sannyāsī má proto zakázáno od nich přijímat almužnu či jídlo. Protože však Sanoḍiyā brāhmaṇa, který uvařil pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua, náležel ke společenství Mādhavendry Purīho, Śrī Caitanya Mahāprabhu od nĕho obĕd přijal. Śrīla Mādhavendra Purī byl duchovním mistrem Īśvary Purīho, který byl duchovním mistrem Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Duchovní vztah se tedy navazuje na duchovní úrovni, aniž by byla brána v úvahu hmotná podřazenost či nadřazenost.