Text 82
ei-mata nānā-sukhe prabhu āilā ‘kāśī’
madhyāhna-snāna kaila maṇikarṇikāya āsi’
ei-mata – takto; nānā-sukhe – s velkou radostí; prabhu – Śrī Caitanya Mahāprabhu; āilā – přišel; kāśī – na svaté místo zvané Káší; madhyāhna-snāna – odpolední koupel; kaila – vykonal; maṇikarṇikāya – na místo, kde se lidé koupou, zvané Manikarnika; āsi' – když přišel.
Nakonec Pán s velkou radostí přišel na posvátné místo zvané Káší, kde se vykoupal na koupacím ghátu Manikarnika.
Káší je jiné jméno Váránasí. Už od nepamĕti je to poutní místo. Stékají se tam řeky Asih a Varuna. Manikarnika je známé místo, protože tam podle názoru velkých osobností spadla drahokamy posázená náušnice Pána Viṣṇua. Podle jiných náušnice spadla z ucha Pána Śivy. Slovo maṇi znamená „drahokam“ a karṇikā znamená „z ucha“. Podle nĕkterých je Pán Viśvanātha velkým lékařem léčícím nemoc hmotné existence skrze ucho, jež obdrží zvuk svatého jména Pána Rāmy. To je důvod, proč se toto svaté místo jmenuje Manikarnika. Je řečeno, že neexistuje lepší místo než to, kterým protéká Ganga, a že koupací ghát Manikarnika je zvláštĕ posvĕcený, protože je velmi drahý Pánu Viśvanāthovi. V Kāśī-khaṇḍĕ se uvádí:
saṁsāri-cintāmaṇir atra yasmāt
tārakaṁ saj-jana-karṇikāyām
śivo 'bhiddhatte saha-sānta-kāle
tad gīyate 'sau mani-karṇiketi
mukti-lakṣmī mahā-pīṭha- maṇis tac-caraṇābjayoḥ
karṇikeyaṁ tataḥ prāhur yāṁ janā maṇi-karṇikām
Podle této pasáže z Kāśī-khaṇḍy ten, kdo opustí tĕlo na Manikarnice, získá osvobození, když jen vzpomíná na jméno Pána Śivy.