Text 96
ṣaḍ-darśana-vyākhyā vinā kathā nāhi ethā
miśra kṛpā kari’ more śunāna kṛṣṇa-kathā
ṣaṭ-darśana – šesti filosofických tezí; vyākhyā – vysvĕtlení; vinā – mimo; kathā – řeči; nāhi – ne; ethā – zde; miśra – Tapana Miśra; kṛpā kari' – jelikož je velice milostivý; more – mnĕ; śunāna – vysvĕtluje; kṛṣṇa-kathā – témata o Pánu Śrī Kṛṣṇovi.
Candraśekhara pokračoval: „Ve Váránasí se nehovoří o ničem jiném než o šesti filosofických tezích. Tapana Miśra je však ke mnĕ nesmírnĕ milostivý, protože mluví o tématech týkajících se Pána Kṛṣṇy.“
K šesti filosofickým tezím patří: (1) vaiśeṣika Kaṇādy Ṛṣiho, (2) nyāya Gautamy Ṛṣiho, (3) yoga neboli mystika Patañjaliho Ṛṣiho, (4) sāṅkhyová filosofie Kapily Ṛṣiho, (5) filosofie karma-mīmāṁsā Jaiminiho Ṛṣiho a (6) Vedavyāsova filosofie brahma-mīmāṁsā neboli vedānta, konečný závĕr o Absolutní Pravdĕ (janmādy asya yataḥ). Filosofie vedānty je ve skutečnosti určena oddaným, protože v Bhagavad-gītĕ (15.15) Pán Kṛṣṇa říká: vedānta-kṛd veda-vid eva cāham – „Já jsem sestavil Vedāntu a jsem znalec Véd.“ Vedavyāsa je inkarnace Kṛṣṇy, a Kṛṣṇa je proto sestavitelem vedāntské filosofie a dobře zná její význam. V Bhagavad-gītĕ se uvádí, že každý, kdo naslouchá vedāntské filosofii od Kṛṣṇy, si je opravdu vĕdom skutečného významu Vedānty. Māyāvādī o sobĕ prohlašují, že jsou znalci Vedānty, ale jejímu významu vůbec nerozumĕjí. Vinou nedostatečného vzdĕlání si lidé obyčejnĕ myslí, že Vedānta znamená výklad Śaṅkarovců.