Text 143
aparimitā dhruvās tanu-bhṛto yadi sarva-gatās
tarhi na śāsyateti niyamo dhruva netarathā
ajani ca yan-mayaṁ tad avimucya niyantṛ bhavet
samam anujānatāṁ yad amataṁ mata-duṣṭatayā
aparimitāḥ – neomezené množství; dhruvāḥ – vĕčných; tanu-bhṛtaḥ – kteří přijali hmotná tĕla; yadi – jestliže; sarva-gatāḥ – všudypřítomní; tarhi – potom; na – ne; śāsyatā – ovládaní; iti – tak; niyamaḥ – omezení; dhruva – ó Nejvyšší Pravdo; na – ne; itarathā – jiným způsobem; ajani – narodili se; ca – a; yat-mayam – z čeho se skládají; tat – toho; avimucya – aniž by se vzdali; niyantṛ – vládce; bhavet – může se stát; samam – rovnocenní ve všech ohledech; anu-jānatām – tĕch, kdo následují tuto filosofii; yat – to; amatam – není závĕr; mata-duṣṭatayā – chybnými úvahami.
„ ,Ó Pane, i když jsou živé bytosti, které přijaly hmotná tĕla, duchovní a je jich nespočet, nejsou všudypřítomné, protože jinak by nepodléhaly Tvé vládĕ. Pokud je však přijmeme jako částečky vĕčnĕ existující duchovní bytosti, jako části Tebe, jenž jsi nejvyšší duchovní celek, musíme dospĕt k závĕru, že jsou vždy pod Tvou vládou. Pokud jsou živé bytosti jednoduše spokojeny s tím, že se od Tebe jako duchovní části neliší, budou šťastné, že mohou ovládat takovou spoustu vĕcí. Závĕr, že živé bytosti jsou si s Nejvyšší Osobností Božství rovné, je mylný. Není to pravda.̀ “
Tento verš, který je také ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.30), vyslovily zosobnĕné Védy.