Text 147
dharmācāri-madhye bahuta ‘karma-niṣṭha’
koṭi-karma-niṣṭha-madhye eka ‘jñānī’ śreṣṭha
dharma-ācāri-madhye – z tĕch, kdo opravdu následují védské zásady nebo náboženský systém; bahuta – mnoho z nich; karma-niṣṭha – připoután k plodonosným činnostem; koṭi-karma-niṣṭha-madhye – z mnoha miliónů tĕch, kdo konají plodonosné činnosti podle védských zásad; eka – jeden; jñānī – moudrý človĕk; śreṣṭha – hlavní.
„Vĕtšina z tĕch, kdo se řídí védským poznáním, následuje proces plodonosných činností a rozlišuje mezi dobrými a špatnými skutky. Mezi mnoha takovými upřímnými ploduchtivými pracovníky může být jeden, který je opravdu moudrý.“
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že slovo karma-niṣṭha označuje toho, kdo si chce užívat výsledků svých dobrých skutků a zbožných činností. Nĕkteří následovníci védských zásad obĕtují vše Absolutní Pravdĕ a nemají za cíl užívat si výsledků svých zbožných činností. Ti jsou také považováni za karma-niṣṭhy. Nĕkdy vidíme, jak zbožní lidé tĕžce vydĕlají nĕjaké peníze a potom je vĕnují na nĕjakou zbožnou vĕc zakládáním charit, škol a nemocnic. Ať človĕk vydĕlává peníze pro sebe, či pro veřejný prospĕch, nazývá se karma-niṣṭha. Mezi mnoha milióny karma-niṣṭḥů se najde možná jeden, který je moudrý. Ti, kdo se snaží vyhýbat plodonosným činnostem, a proto umlknou, aby splynuli s duchovní Absolutní Pravdou, se obvykle nazývají jñānī neboli moudří lidé. Nezajímají je plodonosné činnosti, ale splynutí s Nejvyšším. Karma-niṣṭhové i jñānī se však zajímají o osobní prospĕch. Karmī mají zájem přímo o osobní prospĕch v tomto hmotném svĕtĕ a jñānī se zajímají o splynutí s Nejvyšším. Jñānī tvrdí, že plodonosné jednání je nedokonalé. Pro nĕ je dokonalostí vzdát se činností a splynout s Nejvyšším. To je jejich životní cíl. Jñānī chce odstranit rozdíl mezi poznáním, znalcem a poznávaným. Této filosofii se říká monismus neboli jednota a je charakteristická duchovním mlčením.