Text 157
tāte mālī yatna kari’ kare āvaraṇa
aparādha-hastīra yaiche nā haya udgama
tāte – proto; mālī – oddaný zahradník; yatna kari' – s velkou pozorností; kare – staví; āvaraṇa – ohradu; aparādha – přestupků; hastīra – slona; yaiche – aby; nā – ne; haya – je; udgama – zrození.
„Zahradník musí rostlinku chránit ze všech stran ohradou, do které mocný slon přestupků nebude moci vniknout.“
Oddaný musí rostoucí rostlinku bhakti ochránit ze všech stran ohradou. Začínající oddaný se musí v zájmu ochrany obklopit čistými oddanými. Tak nedá šílenému slonu možnost vytrhnout jeho rostlinku bhakti. Pokud se človĕk sdružuje s neoddanými, šílený slon je vypuštĕn. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: asat-saṅga-tyāga, — ei vaiṣṇava-ācāra. První povinností vaiṣṇavy je vzdát se společnosti neoddaných. Takzvaný zralý oddaný však opouští společnost čistých oddaných, čímž se dopustí velkého přestupku. Lidská bytost je společenský tvor, a jestliže opustí společnost čistých oddaných, bude se muset sdružovat s neoddanými (asat-saṅga). Stykem s neoddanými a zapojením se do neoddaných činností se takzvaný zralý oddaný stane obĕtí přestupku šíleného slona. Tento přestupek pak rychle zničí jakýkoliv dosavadní růst. Rostlinku je tedy potřeba pečlivĕ chránit oplocením, což znamená následováním usmĕrňujících zásad a sdružováním se s čistými oddanými.
Dokonce i když si nĕkdo myslí, že je ve společnosti pro vĕdomí Kṛṣṇy mnoho pseudooddaných nebo neoddaných, přesto by se jí mĕl držet. Pokud si myslí, že členové této společnosti nejsou čistí oddaní, může udržovat přímé styky s duchovním mistrem a mĕl by s ním rozebírat i své případné pochyby. Pokud však nĕkdo nenásleduje pokyny duchovního mistra týkající se usmĕrňujících zásad a zpívání i poslouchání svatého jména Pána, nemůže se stát čistým oddaným. Kvůli svým mentálním výmyslům poklesne. Sdružováním se s neoddanými človĕk porušuje usmĕrňující zásady, a je tudíž ztracen. V Upadeśāmṛtĕ (2) Śrīly Rūpy Gosvāmīho se uvádí:
atyāhāraḥ prayāsaś ca
prajalpo niyamāgrahaḥ
jana-saṅgaś ca laulyaṁ ca
ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati
„Oddanou službu může zničit zapletení se do následujících šesti činností: (1) jíst více, než je třeba, či shromažďovat více prostředků, než je nutné, (2) přílišná snaha o svĕtské vĕci, kterých je tĕžké dosáhnout, (3) zbytečné mluvení o svĕtských tématech, (4) následování usmĕrňujících zásad písem jen proto, abychom je následovali, a ne pro duchovní pokrok, nebo odmítání pokynů písem a nezávislé či náladové jednání, (5) sdružování se se svĕtskými lidmi, kteří nejeví zájem o vĕdomí Kṛṣṇy, a (6) dychtĕní po svĕtském úspĕchu.“