Text 167
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anya-abhilāṣitā-śūnyam — bez tužeb, které se netýkají služby Pánu Kṛṣṇovi, neboli bez hmotných tužeb (jako jsou touhy po jedení masa, nedovoleném sexu, hazardování a omamných látkách); jñāna — poznáním filosofie monistických māyāvādīch; * karma — plodonosnými činnostmi; ādi — umĕlou odpoutaností, mechanickým praktikováním yogy, studiem sāṅkhyové filosofie atd; anāvṛtam — nezahalená; ānukūlyena — příznivé; kṛṣṇa-anuśīlanam — rozvíjení služby ve vztahu ke Kṛṣṇovi; bhaktiḥ uttamā — prvotřídní oddaná služba.
„ ,Rozvinutá prvotřídní oddaná služba musí být prostá všech hmotných tužeb, poznání získaného monistickou filosofií a plodonosných činností. Oddaný musí Kṛṣṇovi neustále příznivĕ sloužit tak, jak si to Kṛṣṇa přeje.̀ “
Tento verš se nachází také v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) Śrīly Rūpy Gosvāmīho. Z Bhagavad-gīty (9.34 a 18.65) víme, že si Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přeje, aby na Nĕho všichni neustále mysleli (man-manā bhava mad-bhaktaḥ). Každý by se mĕl stát Jeho oddaným, a ne oddaným nĕjakého poloboha, a každý by se mĕl zapojit do oddané služby Jemu včetnĕ arcany (uctívání Božstev) v chrámu. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Všichni by se mĕli Nejvyšší Osobnosti Božství okamžik za okamžikem klanĕt. To jsou Pánovy touhy a ten, kdo je příznivĕ plní, je opravdu čistým oddaným. Kṛṣṇa chce, aby se Mu každý odevzdal, a oddaná služba znamená šířit toto poselství po celém svĕtĕ. Pán v Bhagavad-gītĕ (18.69) otevřenĕ prohlašuje: na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ – ten, kdo káže poselství Bhagavad-gīty pro dobro všech, je Kṛṣṇovi nejdražší. Bhagavad-gītu Pán vyslovil proto, aby se mohla lidská společnost dokonale uspořádat ve všech ohledech – politicky, společensky, ekonomicky, filosoficky i nábožensky. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy může lidskou společnost ze všech úhlů zreformovat, a proto je ten, kdo šíří filosofii vĕdomí Kṛṣṇy ve prospĕch všech podmínĕných duší ve vesmíru, dokonalý v čisté oddané službĕ.
Kvalifikací je, že oddaný musí vĕdĕt, co od nĕho Kṛṣṇa chce. Toto pochopení může získat prostřednictvím duchovního mistra, který je pravým zástupcem Kṛṣṇy. Śrīla Rūpa Gosvāmī radí: ādau gurv-āśrayam. Ten, kdo to s čistou oddanou službou Pánu myslí vážnĕ, musí přijmout útočištĕ u duchovního mistra v učednické posloupnosti od Kṛṣṇy. Evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ. Bez přijetí pravého duchovního mistra, který přichází v učednické posloupnosti, človĕk nemůže najít skutečný smysl oddané služby. Je proto nutné přijmout útočištĕ u pravého duchovního mistra a nechat se jím vést. První povinností čistého oddaného je uspokojit svého duchovního mistra, jehož jediným zájmem je šířit vĕdomí Kṛṣṇy. A pokud nĕkdo dokáže uspokojit duchovního mistra, Kṛṣṇa je automaticky spokojený – yasya prasādād bhagavat-prasādaḥ. To je úspĕch v oddané službĕ. Slovo ānukūlyena tedy znamená příznivá oddaná služba Pánu. Čistý oddaný nemá jiné plány než plány týkající se služby Pánu, ani o úspĕch ve svĕtských činnostech se nezajímá. Chce uspĕt pouze v dĕlání pokroku v oddané službĕ. Pro oddaného neexistuje uctívání nĕkoho jiného nebo uctívání polobohů. Takové pseudooddané službĕ se čistý oddaný nevĕnuje. Zajímá ho pouze uspokojení Kṛṣṇy. Žije-li človĕk jen pro uspokojení Kṛṣṇy, není důležité, k jakému životnímu stavu patří. Jeho jediným zájmem by mĕlo být uspokojit Kṛṣṇu. Tento postup se beze zbytku projevuje v činnostech hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy. Prakticky se ukazuje, že oddanou službu může bez problémů přijmout celý svĕt. Je pouze třeba následovat pokyny Kṛṣṇova zástupce.