Text 178
prema vṛddhi-krame nāma — sneha, māna, praṇaya
rāga, anurāga, bhāva, mahābhāva haya
prema – extatická láska k Bohu; vṛddhi-krame – jak se zvĕtšuje; nāma – pojmenována; sneha – náklonnost; māna – odpor; praṇaya – láska; rāga – připoutanost; anurāga – ještĕ vĕtší připoutanost; bhāva – extáze; mahā-bhāva – velká extáze; haya – jsou.
„Jak prema postupnĕ roste do různých stádií, jejími základními aspekty jsou náklonnost, odpor, láska, připoutanost, ještĕ vĕtší připoutanost, extáze a velká extáze.“
V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.84) je sneha (náklonnost) popsána takto:
sāndraś citta-dravaṁ kurvan
premā`sneha' itīryate
kṣaṇikasyāpi neha syād
viśleṣasya sahiṣṇutā
„Úroveň premy, na které z touhy po milovaném s velkou intenzitou taje srdce, se nazývá sneha neboli náklonnost. Jejím příznakem je, že milující nevydrží ani okamžik bez milovaného.“ Popis māny a praṇayi nacházíme v 66. verši druhé kapitoly Madhya-līly. A co se týče rāgy, Bhakti-rasāmṛta-sindhu (3.2.87) uvádí:
snehaḥ sa rāgo yena syāt
sukhaṁ duḥkham api sphuṭam
tat-sambandha-lave 'py atra
prītiḥ prāṇa-vyayair api
„Úroveň, na které náklonnost k milovanému obrátí neštĕstí ve štĕstí, se nazývá rāga neboli připoutanost. S touto připoutaností ke Kṛṣṇovi je možné se vzdát vlastního života pro uspokojení milovaného Kṛṣṇy.“ Anurāga, bhāva a mahābhāva jsou popsány ve 13. verši šesté kapitoly Madhya-līly. Význam k tomuto verši vysvĕtluje adhirūḍha-mahābhāvu.