Text 213
śamo man-niṣṭhatā buddher
dama indriya-saṁyamaḥ
titikṣā duḥkha-sammarṣo
jihvopastha-jayo dhṛtiḥ
śamaḥ – neutralita; mat-niṣṭhatā – připoutanost ke Mnĕ; buddheḥ – inteligence; damaḥ – sebeovládání; indriya-saṁyamaḥ – ovládání smyslových činností; titikṣā – snášenlivost; duḥkha – neštĕstí; sammarṣaḥ – schopnost snášet; jihvā – jazyka; upastha – a nutkání genitálií; jayaḥ – pokoření; dhṛtiḥ – ovládání.
„ ,Slovo „śama“ nebo „śānta-rasa“ naznačuje připoutanost k lotosovým nohám Kṛṣṇy. „Dama“ znamená ovládat smysly a neodchylovat se od služby Pánu. Schopnost snášet neštĕstí je „titikṣā“ a „dhṛti“ znamená ovládat jazyk a genitálie.̀ “
Tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.19.36). Podmínĕná duše ve spárech māyi, hmotné energie, je silnĕ rozrušována žádostmi jazyka a genitálií. Schopnost ovládat žádosti jazyka, žaludku a genitálií (umístĕných v jedné přímce) se nazývá dhṛti. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura říká: tāra madhye jihvā ati, lobhamaya sudurmati. Jazyk je pro podmínĕnou duši ze všech smyslů tím nejtĕžším nepřítelem. Človĕk puzený jazykem se dopouští mnoha hříšných činností. Přesto, že dal Kṛṣṇa lidem chutná jídla, pro uspokojení jazyka se dopouštĕjí hříchů zabíjením ubohých zvířat. Podmínĕná duše nedokáže svůj jazyk ovládat a jí víc, než potřebuje. Každý musí samozřejmĕ jíst, aby udržel tĕlo způsobilé pro službu Pánu, ale pokud neovládá smysly, stane se obĕtí příkazů jazyka a břicha. Potom přirozenĕ následuje vzrušení genitálií a človĕk vyhledává nedovolený sex. Ten, kdo je soustředĕný na lotosové nohy Kṛṣṇy, však může jazyk ovládat. Bhaktivinoda Ṭhākura dále říká: kṛṣṇa baḍa dayāmaya, karibāre jihvā jaya, sva-prasāda-anna dilā bhāi – Kṛṣṇa je velmi milostivý a dává nám k ovládnutí jazyka chutné jídlo, které Mu bylo obĕtováno. Ten, kdo je připoutaný k lotosovým nohám Kṛṣṇy, nejí nic, co nebylo obĕtováno Kṛṣṇovi. Sei annāmṛta khāo, rādhā-kṛṣṇa-guṇa gāo, preme ḍāka caitanya-nitāi. Oddaný jí pouze prasādam, a tak dokáže přemoci žádosti jazyka, břicha a genitálií. Ovládat příkazy smyslů může ten, kdo je na úrovni śānta-rasa. Jeho pokrok v rozvoji vĕdomí Kṛṣṇy je potom jistý.