Text 74
śuciḥ sad-bhakti-dīptāgni-
dagdha-durjāti-kalmaṣaḥ
śva-pāko ’pi budhaiḥ ślāghyo
na veda-jño ’pi nāstikaḥ
śuciḥ – brāhmaṇa očištĕný vnitřnĕ i navenek; sat-bhakti – nemotivované oddané služby; dīpta-agni – planoucím ohnĕm; dagdha – spáleno na popel; durjāti – jako zrození v nízko postavené rodinĕ; kalmaṣaḥ – jehož následky hříchů; śva-pākaḥ api – i když se narodil v rodinĕ pojídačů psů; budhaiḥ – učenci; ślāghyaḥ – uznán; na – ne; veda-jñaḥ api – i když zcela znalý védského poznání; nāstikaḥ – ateista.
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „ ,Ten, kdo díky své oddané službĕ, která je jako planoucí oheň spalující na popel veškeré hříšné reakce z minulých životů, vykazuje čisté vlastnosti brāhmaṇy, je zcela jistĕ ochránĕn před důsledky hříšných činů, jako je zrození v nízko postavené rodinĕ. Přestože se mohl narodit v rodinĕ pojídačů psů, učenci ho uznávají. Pro vzdĕlaného znalce védského poznání však uznání nemají, pokud je ateista.̀ “
Tento a další verš pocházejí z Hari-bhakti-sudhodayi (3.11, 12), což je transcendentální kniha složená z citátů z Purāṇ.