Text 34
kṛṣṇa-kara-pada-tala, koṭi-candra-suśītala,
tāra sparśa yena sparśa-maṇi
tāra sparśa nāhi yāra, se yāuk chārakhāra,
sei vapu lauha-sama jāni
kṛṣṇa – Śrī Kṛṣṇy; kara – dlanĕ; pada-tala – Jeho chodidla; koṭi-candra – jako svĕtlo miliónů mĕsíců; su-śītala – chladná a příjemná; tāra – jejich; sparśa – dotek; yena – jako; sparśa-maṇi – zázračný kámen; tāra – jeho; sparśa – dotek; nāhi – ne; yāra – koho; se – takový človĕk; yāuk – nechť spĕje; chārakhāra – do záhuby; sei vapu – takové tĕlo; lauha-sama – jako železo; jāni – vím.
„Kṛṣṇovy dlanĕ a chodidla jsou tak chladivé a příjemné, že se dají přirovnat jedinĕ k záři miliónů mĕsíců. Ten, kdo se tĕchto rukou a nohou dotkl, zakusil účinek zázračného kamene. Ale ten, kdo se jich nedotkl, promarnil svůj život a jeho tĕlo je jako ze železa.“