Text 41
punaḥ kahe, — hāya hāya, śuna, svarūpa-rāmarāya,
ei mora hṛdaya-niścaya
śuni karaha vicāra, haya, naya — kaha sāra,
eta bali’ śloka uccāraya
punaḥ – znovu; kahe – říká; hāya hāya – bĕda; śuna – prosím slyšte; svarūpa-rāma-rāya – Moji drazí Svarūpo Dāmodare a Rāmānando Rāyi; ei – toto; mora – Moje; hṛdaya-niścaya – jistota v Mém srdci; śuni – když uslyšíte; karaha – udĕlejte; vicāra – posouzení; haya, naya – správné či nesprávné; kaha sāra – sdĕlte Mi podstatu; eta bali' – když to dořekl; śloka – další verš; uccāraya – recituje.
„Bĕda! Svarūpo Dāmodare a Rāyi Rāmānando, Moji přátelé, vy můžete prohlédnout Mé srdce. Až ho poznáte, řeknĕte Mi, jestli mám pravdu, nebo se mýlím. Vy to dokážete správnĕ posoudit.“ Když Pán takto melancholicky promluvil, začal recitovat další verš.