Text 79
līlāśuka — martya-jana, tāṅra haya bhāvodgama,
īśvare se — ki ihā vismaya
tāhe mukhya-rasāśraya, ha-iyāchena mahāśaya,
tāte haya sarva-bhāvodaya
līlā-śuka – Bilvamaṅgala Ṭhākura; martya-jana – človĕk z tohoto svĕta; tāṅra – jeho; haya – je; bhāva-udgama – projev různých extází; īśvare – v Nejvyšším Pánu; se – to; ki – co; ihā – zde; vismaya – úžasné; tāhe – na tom; mukhya – hlavní; rasa-āśraya – nálady; ha-iyāchena – stala se; mahā-āśaya – tato velká osobnost Śrī Caitanya Mahāprabhu; tāte – proto; haya – je; sarva-bhāva-udaya – projev všech extází.
Līlāśuka (Bilvamaṅgala Ṭhākura) byl obyčejná lidská bytost, a přesto ve svém tĕle rozvinul mnoho extatických příznaků. Co je tedy tak úžasného na tom, že se projevují v tĕle Nejvyšší Osobnosti Božství? V extatické náladĕ milostné lásky byl Śrī Caitanya Mahāprabhu na nejvyšší úrovni, a tak byly na Jeho tĕle přirozenĕ viditelné všechny nespoutané extáze.
Līlāśuka je Bilvamaṅgala Ṭhākura Gosvāmī. Byl brāhmaṇou z jižní Indie, který se původnĕ jmenoval Śilhaṇa Miśra. Když byl ještĕ ženatý, udržoval pomĕr s prostitutkou Cintāmaṇi, ale nakonec přijal její radu a všeho se zřekl. Napsal knihu Śānti-śataka a pozdĕji se z nĕho milostí Pána Kṛṣṇy a vaiṣṇavů stal velký oddaný, a tak proslul jako Bilvamaṅgala Ṭhākura Gosvāmī. Na této vysoké úrovni napsal knihu Kṛṣṇa-karṇāmṛta, která je mezi vaiṣṇavy dobře známá. Jelikož projevoval tolik extatických příznaků, lidé mu říkali Līlāśuka.