Text 129
sakala-sādhana-śreṣṭha ei pañca aṅga
kṛṣṇa-prema janmāya ei pāṅcera alpa saṅga
sakala-sādhana – ze všech zásad oddané služby; śreṣṭha – nejlepší; ei pañca aṅga – tĕchto pĕt odnoží; kṛṣṇa-prema – láska ke Kṛṣṇovi; janmāya – probudí se; ei – tĕchto; pāṅcera – pĕti; alpa saṅga – nepatrným stykem či vykonáváním.
„Tĕchto pĕt forem oddané služby je ze všech nejlepších. Dokonce i když jsou vykonávány v nepatrné míře, probudí v človĕku lásku ke Kṛṣṇovi.“
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura poukazuje na to, že až po dodržování zvláštních slibů v mĕsíci Kārtiku se jedná o třicet pĕt zásad. K tĕm jsou přidány další čtyři, jmenovitĕ značení si různých částí tĕla tilakem, psaní Pánových jmen po celém tĕle, přijímání girland od Božstva a přijímání caraṇāmṛty. Rozumí se, že Kavirāja Gosvāmī tyto čtyři zásady zahrnuje do arcany neboli uctívání Božstev. I když zde o nich není zmínka, patří k předešlým třiceti pĕti. Celkový počet je tedy třicet devĕt, a k nĕmu má být přidáno pĕt dalších: sdružování se s oddanými, zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, pravidelné čtení Śrīmad-Bhāgavatamu, žití v Mathuře, Kṛṣṇovĕ rodišti, a uctívání Božstva s velkou úctou. Třicet devĕt zásad plus tĕchto pĕt je dohromady čtyřicet čtyři. Přidáme-li k nim předchozích dvacet, dostaneme celkový počet šedesát čtyři. Pĕt výše zmínĕných zásad opakuje nĕkteré již dříve popsané. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu Śrīla Rūpa Gosvāmī píše:
aṅgānāṁ pañcakasyāsya
pūrva-vilikhitasya ca
nikhila-śraiṣṭhya-bodhāya
punar apy atra śaṁsanam
„Tĕchto pĕt činností oddané služby (sdružování se s oddanými, zpívání svatého jména a tak dále) je opĕvováno proto, aby byla jasná jejich naprostá svrchovanost.“
Tĕchto šedesát čtyři forem oddané služby zahrnuje veškeré činnosti tĕla, mysli a smyslů, takže zamĕstnávají človĕka oddanou službou ve všech ohledech.