Text 19
naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitaṁ
na śobhate jñānam alaṁ nirañjanam
kutaḥ punaḥ śaśvad abhadram īśvare
na cārpitaṁ karma yad apy akāraṇam
naiṣkarmyam – jež nepřináší požitek z následného jednání; api – i když; acyuta-bhāva – oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství; varjitam – prosté; na – ne; śobhate – vypadá pĕknĕ; jñānam – spekulativní poznání; alam – nadmíru; nirañjanam – které je prosté hmotného znečištĕní; kutaḥ – o co ménĕ; punaḥ – znovu; śaśvat – neustále (bĕhem praktikování i při dosažení cíle); abhadram – nepříznivé; īśvare – Nejvyšší Osobnosti Božství; na – ne; ca – také; arpitam – zasvĕcené; karma – činnosti; yat – jež; api – i když; akāraṇam – bez příčiny.
„ ,Pokud není čisté poznání zasvĕceno Nejvyšší Osobnosti Božství (Kṛṣṇovi), nevypadá moc pĕknĕ, ani když je nedotčené hmotou. Jaký je potom užitek z plodonosných činností – které jsou již od samého počátku strastiplné a svou povahou pomíjivé – pokud nejsou využité k oddané službĕ Pánu? Jak by mohly být přitažlivé?̀ “
Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.12). Vyāsadeva i po sepsání mnoha védských textů pociťoval nespokojenost. Jeho duchovní mistr Nāradadeva mu proto řekl, že může být šťastný, když popíše činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. V té dobĕ mĕl již Śrīla Vyāsadeva sepsané části Véd zvané karma-kāṇḍa a jñāna-kāṇḍa, ale ještĕ nic o upāsanā-kāṇḍĕ neboli bhakti. Jeho duchovní mistr Nārada ho za to pokáral a poradil mu, aby psal o činnostech Nejvyšší Osobnosti Božství. Vyāsadeva tedy začal psát Śrīmad-Bhāgavatam.