Text 31
kṛṣṇa — sūrya-sama; māyā haya andhakāra
yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra
kṛṣṇa – Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; sūrya-sama – jako planeta slunce; māyā – klamná energie; haya – je; andhakāra – temnota; yāhāṅ kṛṣṇa – kdekoliv je Kṛṣṇa; tāhāṅ – tam; nāhi – ne; māyāra – māyi neboli temnoty iluze; adhikāra – vliv.
„Kṛṣṇa je přirovnáván ke svitu slunce a māyā k temnotĕ. Kde svítí slunce, tam nemůže být temnota. Jakmile človĕk začne rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy, temnota iluze (vliv vnĕjší energie) okamžitĕ zmizí.“
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.34) se píše:
ṛte 'rthaṁ yat pratīyeta
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ
„Cokoliv se jeví jako pravda nezávisle na Mnĕ, je zajisté Má klamná energie, protože beze Mĕ nemůže nic existovat. Je to jako odraz skutečného svĕtla ve stínech. Ve svĕtle totiž nejsou ani stíny, ani odrazy.“
Kdekoliv je svĕtlo, tam nemůže být temnota. Jakmile živá bytost vyvine vĕdomí Kṛṣṇy, je okamžitĕ zbavena všech hmotných chtivých tužeb. Chtivé touhy a chamtivost se pojí s rajasem a tamasem neboli vášní a temnotou. Když si však človĕk osvojí vĕdomí Kṛṣṇy, kvality vášnĕ a temnoty okamžitĕ zmizí a zůstává kvalita dobra (sattva-guṇa). V kvalitĕ dobra lze dĕlat duchovní pokrok a vše jasnĕ pochopit. Toto postavení není přístupné každému. Ten, kdo si je vĕdom Kṛṣṇy, neustále o Kṛṣṇovi naslouchá, myslí na Nĕho, uctívá Ho a slouží Mu jako oddaný. Pokud takto zůstane pohroužený ve vĕdomí Kṛṣṇy, temnota māyi se ho nebude moci dotknout.