Text 45
kona bhāgye kāro saṁsāra kṣayonmukha haya
sādhu-saṅge tabe kṛṣṇe rati upajaya
kona bhāgye – díky štĕstí; kāro – nĕčí; saṁsāra – podmínĕný život; kṣaya-unmukha – témĕř zničený; haya – je; sādhu-saṅge – díky společnosti oddaných; tabe – potom; kṛṣṇe – k Pánu Kṛṣṇovi; rati – náklonnost; upajaya – probudí se.
„Díky štĕstí může nĕkdo získat schopnost překonat oceán nevĕdomosti, a když se délka jeho hmotné existence zkracuje, dostane příležitost sdružovat se s čistými oddanými. V této společnosti se probudí jeho náklonnost ke Kṛṣṇovi.“
Tento bod vysvĕtluje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Je toto bhāgya (štĕstí) výsledkem náhody, nebo nĕčeho jiného? V písmech jsou za štĕstí považovány oddaná služba a zbožné jednání. Zbožné činnosti se dají rozdĕlit do tří skupin: zbožné činnosti probouzející naše spící vĕdomí Kṛṣṇy se nazývají bhakty-unmukhī sukṛti, zbožné činnosti přinášející hmotné bohatství se nazývají bhogonmukhī sukṛti a zbožné činnosti umožňující živé bytosti splynout s Nejvyšším se nazývají mokṣonmukhī sukṛti. Poslední dva výsledky zbožných činností šťastné ve skutečnosti nejsou. Zbožné činnosti jsou šťastné tehdy, když človĕku pomáhají vyvinout vĕdomí Kṛṣṇy. Štĕstí bhakty-unmukhī je dosažitelné jedinĕ ve styku s oddaným. Dobrovolným i nedobrovolným stykem s oddaným človĕk dĕlá pokrok v oddané službĕ, a tak se jeho spící vĕdomí Kṛṣṇy probudí.