No edit permissions for Čeština

Text 114

cīrāṇi kiṁ pathi na santi diśanti bhikṣāṁ
naivāṅghri-pāḥ para-bhṛtaḥ sarito ’py aśuṣyan
ruddhā guhāḥ kim ajito ’vati nopasannān
kasmād bhajanti kavayo dhana-durmadāndhān

cīrāṇi – staré roztrhané oblečení; kim – zdali; pathi – na cestĕ; na – ne; santi – jsou; diśanti – dávají; bhikṣām – almužny; na – ne; eva – zajisté; aṅghri-pāḥ – stromy; para-bhṛtaḥ – které živí ostatní; saritaḥ – řeky; api – také; aśuṣyan – vyschly; ruddhāḥ – zavřené; guhāḥ – jeskynĕ; kim – zdali; ajitaḥ – neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; avati – ochraňuje; na – ne; upasannān – odevzdané; kasmāt – proč tedy; bhajanti – pochlebují; kavayaḥ – oddaní; dhana-durmada-andhān – lidem pyšným na svůj hmotný majetek.

„  ,Neleží snad na cestách roztrhané šaty? Přestaly snad stromy, které tu jsou proto, aby živily druhé, dávat milodary? Vyschly už řeky a nedávají vodu žíznivým? Jsou snad jeskynĕ v horách zavřené, nebo snad dokonce neporazitelný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neochraňuje plnĕ odevzdané duše? Proč by tedy mĕli tak učení lidé, jako jsou oddaní, chodit lichotit tĕm, kdo jsou omámení tvrdĕ vydĕlaným majetkem?̀  “

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.2.5). Śukadeva Gosvāmī v tomto verši vysvĕtluje Mahārājovi Parīkṣitovi, že oddaný by mĕl být za všech okolností nezávislý. Následováním pokynů tohoto verše lze bez problémů udržovat své tĕlo naživu. K tomu potřebujeme přístřeší, jídlo, vodu a oblečení. To vše můžeme získat i bez pochlebování nafoukaným boháčům. Človĕk se může oblékat do starého, vyhozeného oblečení, jíst ovoce ze stromů, pít vodu z řek a žít v jeskyních v horách. Oddanému, který je zcela odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství, příroda zařídí přístřeší, oblečení i jídlo. Takový oddaný nepotřebuje, aby ho živil nĕjaký nafoukaný materialista. Jinými slovy, oddanou službu lze vykonávat za jakýchkoliv okolností. To je tvrzení Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.6):

sa vai puṁsāṁ paro dharmo
yato bhaktir adhokṣaje
ahaituky apratihatā
yayātmā suprasīdati

„Nejvyšší činností (dharmou) pro celé lidstvo je ta, která vede človĕka k dosažení láskyplné oddané služby transcendentálnímu Pánu. Aby tato oddaná služba plnĕ uspokojila vlastní já, musí být nezištná a nepřerušovaná.“ Tento verš vysvĕtluje, že oddanou službu nemohou zastavit žádné hmotné podmínky.

« Previous Next »