Text 41
evaṁ-vrataḥ sva-priya-nāma-kīrtyā
jātānurāgo druta-citta uccaiḥ
hasaty atho roditi rauti gāyaty
unmāda-van nṛtyati loka-bāhyaḥ
evam-vrataḥ – když tak nĕkdo tančí a zpívá v souladu se svým slibem; sva – vlastní; priya – velice drahé; nāma – svaté jméno; kīrtyā – zpíváním; jāta – tak rozvine; anurāgaḥ – připoutanost; druta-cittaḥ – dychtivĕ; uccaiḥ – hlasitĕ; hasati – smĕje se; atho – také; roditi – pláče; rauti – zneklidní; gāyati – zpívá; unmāda-vat – jako blázen; nṛtyati – tančí; loka-bāhyaḥ – aniž by se staral o lidi kolem.
„ ,Ten, kdo je skutečnĕ pokročilý, nachází potĕšení ve zpívání svatého jména Pána, který je mu nesmírnĕ drahý. Je rozrušený a hlasitĕ zpívá svaté jméno. Také se smĕje, pláče, je neklidný a zpívá jako blázen, aniž by se staral o lidi kolem.̀ “
Tento verš je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.2.40).