Text 62
‘sambhoga’-‘vipralambha’-bhede dvividha śṛṅgāra
sambhogera ananta aṅga, nāhi anta tāra
sambhoga — setkání (společný požitek); vipralambha — odloučení; bhede — ve dvou oddĕleních; dvi-vidha śṛṅgāra — dva druhy milostné lásky; sambhogera — stavu sambhoga neboli setkání; ananta aṅga — neomezenĕ mnoho částí; nāhi — ne; anta — konec; tāra — toho.
„V milostné lásce (śṛṅgāra) jsou dvĕ oddĕlení – setkání a odloučení. Na úrovni setkání existuje nekonečná různorodost, kterou ani nelze popsat.“
Vipralambha je popsána v knize s názvem Ujjvala-nīlamaṇi (Vipralambha-prakaraṇa 3–4):
yūnor ayuktayor bhāvo yuktayor vātha yo mithaḥ
abhīṣṭāliṅganādīnām anavāptau prakṛṣyate
sa vipralambho vijñeyaḥ sambhogonnati-kārakaḥ
na vinā vipralambhena sambhogaḥ puṣṭim aśnute
„Když se milenci setkají, nazývají se yukta (spojení). Před setkáním se nazývají ayukta (rozdĕlení). Ať spojení či odloučení, extatická emoce povstávající z toho, že se nemohou podle svých tužeb navzájem objímat a líbat, se nazývá vipralambha. Tato vipralambha pomáhá vyživovat emoce v čase setkání.“ Sambhoga je popsána v následujícím verši z védské literatury, který ve své Anubhāṣyi cituje Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura:
darśanāliṅganādīnām ānukūlyān niṣevayā
yūnor ullāsam ārohan bhāvaḥ sambhoga īryate
„Vzájemné setkání a objímání mají obĕma milencům přinést štĕstí. Pokud tento stav přeroste ve stále se zvĕtšující radost, výsledné extatické emoci se říká sambhoga.“ Když se sambhoga probudí, dĕlí se do čtyř kategorií:
(1) pūrva-rāga-anantara – předchází-li sambhoze pūrva-rāga, je sambhoga krátká (saṅkṣipta);
(2) māna-anantara – předchází-li sambhoze māna (láskyplný hnĕv), nazývá se sambhoga narušená (saṅkīrṇa);
(3) kiñcid-dūra-pravāsa-anantara – po nĕjaké dobĕ, kdy od sebe byli milenci ponĕkud vzdáleni, je sambhoga označována jako uskutečnĕná (sampanna);
(4) sudūra-pravāsa-anantara – poté, co byli od sebe daleko, se sambhoga nazývá dokonalost (samṛddhimān).
Setkání milenců ve snu má také tyto čtyři kategorie.