Následující shrnutí této kapitoly předkládá ve své <i>Amṛta-pravāha-bhāṣyi</i> Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Na žádost Śrī Sanātany Gosvāmīho vysvĕtlil Śrī Caitanya Mahāprabhu šedesáti jedna způsoby známý verš ze <i>Śrīmad-Bhāgavatamu</i> začínající slovy <i>ātmārāmāś ca munayaḥ.</i> Rozebral všechna jeho slova a každé z nich popsal s jeho vedlejšími významy. Přidáním slov <i>ca</i> a <i>api</i> vysvĕtlil všechny rozličné významy tohoto verše. Na závĕr řekl, že různé třídy transcendentalistů (<i>jñānī, karmī, yogī</i>) tento verš používají podle svých vlastních výkladů, ale pokud by s tím skončili a odevzdali se Kṛṣṇovi, jak vyjadřuje verš samotný, mohli by pochopit jeho skutečný význam. Śrī Caitanya Mahāprabhu v této souvislosti vyprávĕl příbĕh, jak velký mudrc Nārada udĕlal z jednoho lovce velkého vaiṣṇavu a jak to ocenil Parvata Muni, Nāradův přítel. Sanātana Gosvāmī se potom ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi modlil a Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvĕtlil slávu <i>Śrīmad-Bhāgavatamu.</i> Poté dal Pán Sanātanovi Gosvāmīmu osnovu <i>Hari-bhakti-vilāsy,</i> ze které Sanātana Gosvāmī pozdĕji vypracoval průvodce zásadami všech vaiṣṇavů.