Text 124
sei sabera sādhu-saṅge guṇa sphurāya
kṛṣṇa-bhajana karāya, ‘mumukṣā’ chāḍāya
sei sabera – všech tĕch, kdo uctívají různé polobohy; sādhu-saṅge – styk se skutečnými oddanými; guṇa sphurāya – probouzí ocenĕní transcendentálních vlastností; kṛṣṇa-bhajana karāya – zamĕstnává v oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi; mumukṣā chāḍāya – a způsobuje odstranĕní tužeb po osvobození nebo splynutí s Pánovým neosobním rysem.
„Pokud mají ti, kdo jsou připoutaní k uctívání polobohů to štĕstí, že se mohou sdružovat s oddanými, postupnĕ se probudí jejich neprojevená oddaná služba a ocenĕní Pánových vlastností. Tímto způsobem také začnou oddanĕ sloužit Kṛṣṇovi a vzdají se touhy po osvobození i touhy splynout s neosobním Brahmanem.“
Čtyři Kumārové (Catuḥsanové), Śukadeva Gosvāmī a devĕt Yogendrů byli pohroužení v realizaci Brahmanu a zde je popsáno, jak se stali oddanými. Jsou tři druhy impersonalistů – mumukṣu (ti, kdo touží po osvobození), jīvan-muktové (ti, kdo jsou osvobození již v tomto životĕ) a prāpta-svarūpové (ti, kdo jsou pohroužení v realizaci Brahmanu). Všechny tři druhy jñānīch se nazývají mokṣākāṅkṣī neboli ti, kdo touží po osvobození. Ve společnosti oddaných se vzdají této zásady mumukṣu a oddanĕ slouží. Skutečnou příčinou této zmĕny je společnost oddaných. Hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy je určeno k tomu, aby upoutalo všechny druhy lidí, i tĕch, kdo chtĕjí nĕco jiného než oddanou službu Pánu. Prostřednictvím společnosti oddaných se postupnĕ začnou zapojovat do oddané služby.