Text 199
satyaṁ diśaty arthitam arthito nṛṇāṁ
naivārtha-do yat punar arthitā yataḥ
svayaṁ vidhatte bhajatām anicchatām
icchā-pidhānaṁ nija-pāda-pallavam
satyam – je pravda; diśati – udílí; arthitam – vytoužené; arthitaḥ – požádán; nṛṇām – lidskými bytostmi; na – ne; eva – zajisté; artha-daḥ – dává vytoužené vĕci; yat – jež; punaḥ – znovu; arthitā – žádá; yataḥ – z čehož; svayam – On sám; vidhatte – dává; bhajatām – tĕch, kdo oddanĕ slouží; anicchatām – i když netouží; icchā-pidhānam – zakryje všechny ostatní touhy; nija-pāda-pallavam – útočištĕ svých lotosových nohou.
„ ,Kdykoliv Kṛṣṇu nĕkdo požádá o splnĕní své touhy, Kṛṣṇa mu ji nepochybnĕ splní. Neudĕlí však nic, co by způsobilo, že jej bude dotyčný opakovanĕ žádat o plnĕní dalších tužeb. Pokud nĕkdo má ještĕ další touhy, ale zapojí se oddané služby Pánu, Kṛṣṇa mu dá násilím útočištĕ svých lotosových nohou, kde na všechny ostatní touhy zapomene.̀ “
Tento verš je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (5.19.27).