Text 206
dhanyeyam adya dharaṇī tṛṇa-vīrudhas tvat-
pāda-spṛśo druma-latāḥ karajābhimṛṣṭāḥ
nadyo ’drayaḥ khaga-mṛgāḥ sadayāvalokair
gopyo ’ntareṇa bhujayor api yat-spṛhā śrīḥ
dhanyā – oslavený; iyam – tento; adya – dnes; dharaṇī – zemský povrch; tṛṇa-vīrudhaḥ – tráva a byliny; tvat – Tvých; pāda-spṛśaḥ – dotykem lotosových nohou; druma-latāḥ – popínavé rostliny a stromy; karaja-abhimṛṣṭāḥ – dotykem Tvých nehtů; nadyaḥ – řeky; adrayaḥ – hory; khaga-mṛgāḥ – ptáci a lesní zvĕř; sadaya-avalokaiḥ – díky Tvým milostivým pohledům; gopyaḥ – gopī, dívky z Vradži; antareṇa – oblastí mezi; bhujayoḥ – Tvýma dvĕma rukama; api – také; yat – po čemž; spṛhā – toužící; śrīḥ – bohynĕ štĕstí.
„ ,Tato zemĕ Vrindávanu (Vradžabhúmi) je dnes oslavená, protože Tvoje lotosové nohy se dotkly její zemĕ a trávy, Tvoje nehty se dotkly jejích stromů a popínavých rostlin a Tvoje milostivé oči pohlédly na její řeky, kopce, ptáky a zvířata. Gopī jsi obejmul svými pažemi, po čemž touží i bohynĕ štĕstí. Ti všichni jsou nyní oslaveni.̀ “
Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.15.8) pronesl Pán Kṛṣṇa ke Śrī Balarāmovi.